Kamerun zůstává autoritářsky řízenou zemí s velmi slabou opozicí, přičemž stávající režim si nadále udržuje pevnou kontrolu nad státní správou, justicí i bezpečnostními složkami. Politická rizika však zůstávají zvýšená především kvůli nejistotě ohledně nástupnictví prezidenta Biyi, který vládne od roku 1982 a vzhledem ke svému vysokému věku (v 02/2026 oslavil 93. narozeniny) a zdravotnímu stavu pravděpodobně nedokončí současné funkční období. Přestože vytvoření ústavního mechanismu pro převzetí prezidentského úřadu a obnovení funkce viceprezidenta snižují riziko bezprostřední institucionální krize, proces nástupnictví zůstává nejasný a může vést k mocenským sporům uvnitř vládnoucí strany i bezpečnostních struktur. Politickou křehkost dále prohlubují také korupce, chudoba, omezené ekonomické příležitosti a rostoucí společenská nespokojenost, zatímco bezpečnostní situaci nadále zatěžuje separatistický konflikt v anglofonních regionech a aktivita islamistických skupin Boko Haram a ISWAP na severu země. Přestože vláda pravděpodobně udrží kontrolu nad klíčovými oblastmi, pokračující konflikty a nejistý přechod moci po prezidentu Biyovi představují hlavní zdroje zvýšeného politického rizika ve střednědobém horizontu.

Kamerunská ekonomika vykazuje stabilní růst (podle MMF kolem 3,3 % v roce 2026 a 3,8 % v roce 2027), který by měl být podporován zejména rozšiřováním těžby nerostných surovin, růstem produkce LNG, rozvojem zpracování ropy, agroindustrializací a rozsáhlými investicemi do těžební, dopravní a energetické infrastruktury včetně vodní elektrárny Kikot. Hospodářství však zůstává zranitelné vůči vnějším šokům kvůli vysoké závislosti na komoditním exportu, zejména kakau (podíl na vývozu vzrostl v roce 2025 na 44 %) a uhlovodících (přibližně 30 % exportu). Další riziko představují klimatické změny, které ohrožují zemědělskou produkci i vodní zdroje. Přestože vláda usiluje o diverzifikaci ekonomiky a lepší využití rozsáhlých nerostných zdrojů, růstový potenciál nadále omezuje slabé podnikatelské prostředí, institucionální nedostatky a častá zpoždění rozvojových projektů. Obchodně je Kamerun silně navázán na EU, která v roce 2025 absorbovala více než polovinu exportu země, zatímco na straně dovozu dominuje Čína, z níž pocházela více než polovina veškerého importu.