Politická situace je v Maďarsku dlouhodobě stabilní. Politickým lídrem je od roku 2010 středopravá konzervativní strana Fidesz v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož vládní koalice má v parlamentu ústavní většinu. K tomu jí pomáhá kontrola nad většinou místních médií a volební systém zvýrazňující vítěznou stranu. Možnou změnu představuje Peter Magyar a jeho strana Tisza, která uspěla v nedávných volbách do Evropského parlamentu a dle volebních průzkumů může ohrozit vládnoucí Fidesz i v nadcházejících parlamentních volbách v 04/2026. Stávající vláda je dlouhodobě kritizována ze strany EU kvůli svým antiimigračním, euroskeptickým postojům a řadě přijatých opatření, které směřovaly proti zahraničním společnostem. Problémem je i korupce a klientelismus. Vztahy s EU jsou složité, což vede ke zmrazení fondů EU a jejich nedočerpání, zvláště z důvodu problematického vymáhání práva. Tlak EU na posilování demokratických principů je označován za zásah do maďarské suverenity. Sporná je i zahraniční politika nakloněná Rusku a energetickým zdrojům i Číně a přímým zahraničním investicím.

Maďarsko patří mezi středně velké, otevřené, vyspělé a diversifikované ekonomiky. Významný je podíl průmyslu, především automobilového, strojírenství a výroba elektrických zařízení. Ekonomika dlouhodobě roste okolo 2 % ročně, což značně podporovalo čerpání fondů EU. Jen mezi lety 2021-27 mohlo načerpat cca EUR 47 mld., resp. 23 % HDP 2024. Spory s EU ale pravděpodobně nedovolí celou částku vyčerpat. Poslední tři roky ekonomika víceméně stagnovala. Demografický vývoj je negativní, ale dopady částečně kompenzuje příliv zahraničních investic směřujících do moderních technologií a robotizace. Vláda je dlouhodobě přívětivá k zahraničním investorům, ale v některých odvětvích (energetika, bankovnictví, telekomunikace) zavedla nestandardní opatření, je méně predikovatelná, preferuje domácí subjekty apod. Rizikem je slabá globální poptávka, včetně Německa jakožto hlavního exportního partnera, a protekcionistická obchodní politika USA.