Celkový dlouhodobý výhled je u Angoly spíše optimistický, momentálně se však země nachází v období zvýšených politických, ekonomických a finančních rizik.

Vládnoucí strana MPLA čelí již několik let poklesu popularity, což se projevilo i na těsném vítězství v posledních volbách v roce 2022 (51 % hlasů). Tato klesající podpora v kombinaci s nepopulárními fiskálními reformami a rušením dotací na paliva vedla k vlnám rozsáhlých a násilných protestů, přičemž nejhorší střety nastaly v červenci 2025. Očekává se, že protesty budou pokračovat a před volbami v srpnu 2027 se pravděpodobně zintenzivní. Navzdory tomu se nicméně předpokládá, že MPLA zůstane, zejména díky podpoře ze strany bezpečnostních složek u moci, a nadále se jí bude dařit potlačovat veřejné nepokoje i případnou opozici. Klíčovou politickou nejistotou je otázka nástupnictví, protože prezident João Lourenço se již nemůže v nadcházejících volbách v roce 2027 ucházet o třetí funkční období. S ohledem na jeho nízkou popularitu u veřejnosti i v rámci MPLA zřejmě nebude schopen prosadit svého nástupce, což pravděpodobně povede k politickým bojům a frakčním sporům uvnitř MPLA. Očekáváme tedy pokračující napětí na domácí politické scéně i hrozbu násilných střetů.

Angolská ekonomika je i nadále extrémně zranitelná kvůli vysoké závislosti na ropném sektoru, který tvoří přes 90 % exportu, a je tedy hlavním zdrojem deviz. V krátkodobém horizontu se v letech 2025–2026 očekává zpomalení hospodářského růstu na přibližně 2,6 % – 2,8 % HDP, což je dáno především nižší globální cenou ropy a klesající domácí ropnou produkcí. Dlouhodobý ekonomický výhled je však pozitivní, v letech 2027–2029 se očekává průměrný hospodářský růst ve výši 4 % HDP ročně, podpořený expanzí neropných sektorů (zejména těžbou diamantů a dalších nerostů, zemědělstvím a službami) a očekávaným navýšením ropné produkce v důsledku nových projektů a reforem (cílem zvýšit produkci ropy ze stávajícího cca 1 mil. barelů denně na 1,6 mil. barelů denně do roku 2029). Významný je i rozvoj plynárenství, který je atraktivní pro evropské investory hledající energetickou diverzifikaci. Přetrvávajícím problémem je nedostatek rafinérií, jenž zemi nutí importovat asi 80 % paliv. Vysoká závislost na dovozu paliv má přímý vliv na potřebu rušení palivových dotací ze strany vlády a s tím spojenou veřejnou nespokojenost.

Z hlediska financí Angola dosáhla za posledních 5 let jistého pokroku ve snižování vládního dluhu (odhad 64,5 % HDP v roce 2025), ale výrazná fiskální rizika stále přetrvávají. Hlavní riziko spočívá v měnové expozici, jelikož přibližně 80 % dluhu je denominováno v cizích měnách, a je tak zranitelné vůči případnému znehodnocení angolské kwanzy, která stále patří mezi nejzranitelnější měny na světě. Rovněž obsluha dluhu je problematická, platby úroků v roce 2025 spotřebují více než čtvrtinu vládních příjmů a celkové splátky dluhové služby budou do roku 2026 pohlcovat až 60 % celkových příjmů. Vláda je momentálně pod značným finančním tlakem, neboť čelí poklesu příjmů z ropy a zároveň nemůže omezovat politicky citlivé sociální výdaje. V roce 2025 se proto očekává prohloubení fiskálního deficitu na 3,5 % HDP. Angola nemá aktivní úvěrový program MMF, ale nadále s MMF aktivně spolupracuje v rámci tzv. Post-Financing Assessment (PFA). MMF ve své poslední zprávě z 09/2025 konstatuje, že ačkoliv je schopnost Angoly splácet dostatečná, rizika se zvýšila. Od konce roku 2024 došlo k relativní stabilizaci kwanzy, přesto inflace zůstává vysoká (v roce 2025 očekávaná 23% inflace), zejména v důsledku probíhajícího rušení dotací.