Politická situace Bosny a Hercegoviny zůstává i nadále křehká a poznamenaná složitým institucionálním uspořádáním, které je dědictvím poválečné éry. Země je rozdělena na Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou, k nimž se připojuje distrikt Brčko se zvláštním statusem. Toto členění spolu s výraznou etnickou rozmanitostí – Bosňáci, Srbové a Chorvati – dlouhodobě komplikuje efektivní fungování státních institucí. Nedostatečná koordinace mezi entitami, přetrvávající politické napětí a omezená schopnost dosáhnout konsensu na národní úrovni dále posilují politickou nestabilitu. Tuto nestabilitu dlouhodobě umocňuje snaha představitelů Republiky srbské o posílení vlastní suverenity, což představuje riziko pro soudržnost státu, ačkoliv bezprostřední nebezpečí eskalace či konfliktu se jeví jako nízké. V srpnu 2025 státní volební komise Bosny a Hercegoviny odvolala prezidenta RS Dodika z funkce a vyhlásila předčasné volby na listopad 2025. Pan Dodik nejprve prohlásil, že ve své funkci zůstane tak dlouho, dokud ho budou podporovat zákonodárci RS. V říjnu 2025 však nakonec ustoupil.  Parlament RS následně do pozice presidentky RS dočasně jmenoval Trišić Babićovou (spojenkyni Dodika) – a to na období do voleb plánovaných na listopad 2025. Na základě výsledků listopadových voleb se poté presidentem RS (do října 2026) stal další Dodikův spojenec Siniša Karan. Vítězství Karana ve volbách se zřejmě promítne v podobě kontinuity dodikových politik a vlivu. Přestože EU v březnu 2024 zahájila s Bosnou a Hercegovinou přístupová jednání, očekává se, že postup bude pozvolný a vstup do EU do konce dekády je nepravděpodobný. Ekonomika země se vyznačuje nízkou konkurenceschopností a závislostí na produkci s nízkou přidanou hodnotou, přičemž hlavním motorem růstu zůstává rozsáhlý veřejný sektor. Reálný HDP v roce 2024 vzrostl o 2,6 %.  V letech 2025 a 2026 se očekává meziroční růst ekonomiky v rozmezí (2 % až 2,2 %) resp. (2,5 % až 2,9 %). Energetická závislost na ruském plynu přetrvává, ačkoli plyn tvoří jen malou část energetického mixu. Plánované rozšíření plynovodní infrastruktury směrem k Srbsku a Chorvatsku má přispět k větší diverzifikaci, nicméně politické faktory mohou realizaci zpomalit. EU i nadále podporuje infrastrukturní a tranzitní projekty – zejména Koridor Vc – avšak jejich dokončení se očekává až po roce 2030. Inflace postupně klesá, avšak ekonomika zůstává citlivá na cenové šoky komodit. Běžný účet je dlouhodobě deficitní. Země se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností, zejména mezi mladými. Fiskální politika je ovlivněna roztříštěností státní struktury a omezenou koordinací mezi entitami. Vládní dluh zůstává poměrně nízký a je tvořen převážně externím zvýhodněným financováním. Stabilitu podporuje režim měnového výboru, který udržuje pevný kurz domácí měny vůči euru a posiluje důvěru investorů. Bankovní sektor zůstává poměrně stabilní, dostatečně kapitalizovaný a likvidní, avšak citlivý na devizová rizika z důvodu vysokého podílu úvěrů denominovaných v cizí měně. Podíl NPLs na bankami poskytnutých půjčkách činil v září 2025 2,7 %.