Bulharsko se dlouhodobě potýká s nízkou politickou stabilitou danou nespokojeností veřejnosti s korupcí, neefektivním řízením veřejných financí a slabým fungováním státu. Tento trend zásadně prolomily volby v dubnu 2026, v nichž s náskokem zvítězilo nově vzniklé hnutí Progresivní Bulharsko (PB) vedené Rumenem Radevem, který krátce předtím rezignoval na prezidentský úřad. PB získalo přibližně 45 % hlasů a dosáhlo absolutní parlamentní většiny, zatímco dosud dominantní strana GERB zaznamenala historický propad. Radev se profiluje způsobem, který poněkud komplikuje možné partnerství s koalicí PP‑DB, jež by mohlo být klíčové pro prosazení ústavních a soudních reforem vyžadujících širší většinu. V institucionálním kontextu došlo k posílení makroekonomické stability země - Bulharsko se stalo členem Schengenského prostoru v roce 2025 a eurozóny v roce 2026, což bylo hlavním důvodem zlepšení externího ratingu S&P a Fitch díky snížení měnového rizika, posílení institucionálního rámce a přístupu k nástrojům ECB. Reálný HDP se v roce 2025 meziročně zvýšil (dle předběžných údajů) o 3,1 % až 3,3 %. V letech 2026 a 2027 je očekáváno mírné zpomalení dynamiky eko. růstu. Hospodářský růst sice pravděpodobně zůstane nad průměrem eurozóny, dlouhodobě je však limitován strukturálními problémy, zejména nedostatečně rozvinutou infrastrukturou, slabším institucionálním prostředím a relativně nízkými výdaji na výzkum a vývoj. Jedná se o otevřenou ekonomiku silně navázanou na EU, kde dominantní roli hrají služby. Ekonomika je citlivá na externí šoky. Slabinou makroekonomického profilu Bulharska je dlouhodobý a strukturální deficit běžného účtu platební bilance. Rizika představuje geopolitické napětí, volatilita světových trhů a potenciálně utlumená poptávka v Evropě. V energetice Bulharsko významně diverzifikovalo dodávky plynu, avšak nové politické vedení by do budoucna mohlo uvažovat o cenově pragmatickém přístupu včetně možné obnovy části dovozů z Ruska. Bulharské veřejné finance zůstávají celkově silné. Přestože se očekává, že státní rozpočet na rok 2026 bude schválen až po sestavení nové vlády, fiskální pozice by dle nynějších očekávání měla zůstat příznivá. Vládní dluh patří k nejnižším v EU – v roce 2025 dosáhl 28,5 % HDP. V následujících letech je však očekáván jeho růst. Bulharsko si v roce 2025 zajistilo financování emisí eurobondů v objemu 4 mld. EUR a postupně čerpá prostředky z RRF (EU). Vnější zadluženost postupně klesá. Po přijetí eura v lednu 2026 je měnová politika plně v režimu eurozóny. Bankovní sektor zůstává stabilní.