Pobřeží slonoviny

Stručný politický a ekonomický přehled: 

             

Politická situace v Pobřeží slonoviny zůstává vzhledem k historické křehkosti nadále citlivá, i když v posledních letech vykazuje relativní stabilitu. Prezident Alessane Ouattara stojí v čele země od roku 2010 a po vítězství v říjnových volbách 2025 zahájil v prosinci téhož roku již své čtvrté funkční období. Tento krok opozice označuje za protiústavní, protože ústava stanovuje dvoumandátový limit, prezident však argumentuje „resetem“ mandátů po přijetí nové ústavy v roce 2016. Kontroverze zatím nevyvolala rozsáhlé protesty, což souvisí mimo jiné s vnímanou politickou stabilitou a ekonomickým růstem země. Předvolební období nicméně provázelo výrazné omezení politické soutěže a vyřazení klíčových opozičních kandidátů, což potvrdilo posilující autoritářské rysy režimu. Samotné volby proběhly relativně pokojně, a to i díky mimořádně přísným bezpečnostním opatřením. Dlouhodobě však zůstává významným rizikem etnické a náboženské rozdělení společnosti, přetrvávající chudoba, nerovnost a také vysoký počet nelegálních zbraní, což činí volební období tradičně citlivým na nestabilitu. Dodatečnou nejistotu přináší také otázka nástupnictví, jelikož prezident Ouattara dosáhl v lednu 2026 věku 84 let. Případná náhlá změna vedení by mohla vyvolat mocenské třenice uvnitř vládního tábora, přestože strana RHDP zatím působí poměrně soudržně.

Bezpečnostní situaci významně ovlivňuje nestabilita v regionu Sahelu a zhoršující se vztahy se sousedními státy, zejména Nigerem, Mali a Burkinou Faso, kde vládnou vojenské junty. Napjaté vztahy komplikují spolupráci proti teroristickým skupinám, které působí zejména na severu země. Vláda však v těchto oblastech posílila přítomnost bezpečnostních složek a i díky tomu disponuje stabilnější kontrolou území než mnohé jiné státy regionu.

Ekonomika Pobřeží slonoviny dlouhodobě patří k nejrychleji rostoucím v subsaharské Africe. Jedná se o relativně malou ekonomiku (v regionu subsaharské Afriky však poměrně velká), která je relativně diverzifikovaná. HDP země se za posledních dvacet let dle dat MMF prakticky zečtyřnásobil z 24,6 mld. USD v roce 2006 na téměř 99 mld. USD v roce 2025. Ekonomický růst by měl dosahovat rychlého tempa 6,4 % až 6,9 % HDP i v letech 2026–2027. Růst je podporován reformami, infrastrukturními investicemi a diverzifikací ekonomiky. V roce 2026 byl rovněž přijat ambiciózní Národní rozvojový plán s objemem investic 206,5 mld. USD během následujících 5 let, z nichž 70 % má pocházet ze soukromého sektoru. Zemědělství zůstává klíčovým sektorem, představuje přibližně 18 % HDP a zaměstnává kolem 45 % pracovní síly. Pobřeží slonoviny je největším světovým producentem kakaa (40 % globální produkce), ale sektor čelí problémům souvisejícím s klimatem, chorobami, stárnoucími plantážemi i dražšími hnojivy na globálním trhu. Oživení produkce v roce 2026 bude zřejmě jen pozvolné. Významně roste těžba zlata a zejména ropy díky rozvoji pole Baleine, které by mělo do roku 2027 zvýšit produkci ropy až na 200 tis. barelů denně. To výrazně posílí exportní příjmy a diverzifikaci ekonomiky. Roste také produkce zemního plynu, která by v roce 2028 měla pokrýt domácí spotřebu elektráren. Pobřeží slonoviny má rovněž významné zdroje bauxitu, mědi, železné rudy, diamantů, manganu a niklu.

Finanční rizika jsou zatím zvládnutelná. Úroveň zadlužení je střední a udržitelná, přičemž vládní dluh se v roce 2026 odhaduje na přibližně 55 % HDP a měl by klesat až směrem k 50 % v roce 2030. Zahraniční dluh tvoří necelé 2/3 celkového vládního dluhu, přičemž většina zahraničního dluhu je denominována v eurech.  Místní měna XOF je na euro navázána, kurzové riziko je proto nízké.  V roce 2025 dle aktuálních odhadů došlo ke snížení deficitu vládního rozpočtu na 3 % HDP a podobný výsledek se očekává i v roce 2026 (oproti 6,7 % HDP v roce 2022 a 5,2 % v roce 2023). Nižší schodek vládních financí je zapříčiněný zejména rostoucími vládními příjmy, které v roce 2025 měly dosáhnout 18 % HDP (oproti 15,1 % HDP v roce 2022). Rostoucí vládní příjmy napomáhají rovněž postupnému snižování ukazatele podílu nákladů na úroky na celkových vládních příjmech. Na platby úroků padlo v roce 2025 asi 14,3 % celkových vládních příjmů, v roce 2026 by to mělo být 13,3 % vládních příjmů.

Pobřeží slonoviny také aktivně spolupracuje s MMF a v 04/2023 uzavřelo dohodu o dalším 40měsíčním programu v celkové hodnotě 3,5 mld. USD (možnost čerpat od 05/2023 do 09/2026). V 03/2024 MMF dále schválil pro Pobřeží slonoviny 30měsíční program RSF (Resilience and Sustainability Facility) v hodnotě asi 1,3 mld. USD, jehož cílem je podpořit přizpůsobení se změnám klimatu a zmírnění jejich dopadů zejména v oblasti zemědělství, dopravy, infrastruktury a řízení veřejných financí.

Vzhledem k silné finanční propojenosti v rámci měnové unie WAEMU představuje pro Pobřeží slonoviny významné regionální riziko potenciální suverénní default Senegalu. Zejména nekontrolovaný default by znamenal ztráty pro ivorijské banky a prudké zvýšení nákladů financování v regionu. Nejpravděpodobnější je však v současné době spíše řízená restrukturalizace senegalského dluhu, která by na Pobřeží slonoviny měla mírný nebo dokonce i lehce pozitivní dopad.

Aktualizováno k: 10.3.2026
Barometr rizik EGAP: 
D
Hodnocení rizikovosti země vychází z komplexního interního hodnocení politické, ekonomické a finanční situace země. Zohledňuje nejen suverénní riziko země, ale také platební zkušenosti EGAP a ECAs skupiny OECD, rizika plynoucí ze struktury ekonomiky, politické situace, právního, bezpečnostního a podnikatelského prostředí, bankovního sektoru a další.
OECD: 
5
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde 
Silné stránky: 

Diverzifikovaná ekonomika

Solidní tempo ekonomického růstu

Nízké zadlužení a dobrá struktura veřejného dluhu

Dobré vztahy s MMF a mez. společenstvím

Slabé stránky: 

Nízká přidaná hodnota produkce

Značná část obyvatel žije pod hranicí chudoby

Nerozvinutá infrastruktura

Přetrvávající napětí mezi nesourodými skupinami obyvatel

Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz




Základní makroekonomické údaje

[zdroj: MMF]
2010201120122013201420152016201720182019202020212022202320242025
Nominální HDP (mld. USD)3436374349464853596063737079--
Nominální HDP/obyv. (USD)1 6771 6901 7191 9572 1581 9732 0322 1492 3342 3482 389-----
Inflace (%)1,234,911,302,580,451,250,720,690,36-1,112,434,095,284,39--
Míra nezaměstnanosti (%)7,224,261,903,272,402,31----------
Počet obyvatel (mil.)20,5321,0321,5522,0922,6523,2323,8224,4425,0725,7226,38-----
Saldo běžného účtu platební bilance (% HDP)0,00---------------
Měnový kurz (DM/USD, průměr období)494,79471,25510,56493,90493,76591,21592,61580,66555,45585,91575,59554,53623,76606,57--


Legenda