Dne 30. 08. 2023 došlo v Gabonu k převratu vysokými vojenskými důstojníky nedlouho poté, co byly vyhlášeny výsledky zřejmě zmanipulovaných prezidentských voleb. Převrat ukončil vládu rodiny Bongo, která vládla zemi 56 let. Dočasným lídrem země byl jmenován generál Brice Oligui Nguema, dřívější velitel prezidentské stráže. Ten se stal velmi oblíbeným, protože obyvatelstvo bylo s prezidentem Bongem dlouhodobě zásadně nespokojeno, což pramenilo z velmi slabých veř. institucí, zakořeněné korupce, vysoké sociální a důchodové nerovnosti, chudoby a nedostatku pracovních příležitostí. Generál Nguema využil své popularity a kontroly nad státními institucemi, soudy i volebním systémem a v 11/2024 v referendu koncentroval svou moc prezidenta změnou ústavy. Následně v 01/2025 změnou volebního zákona umožnil předtím zakázanou kandidaturu armádních činitelů ve volbách. Prezidentské volby v 04/2025 drtivě vyhrál, stejně jako jeho strana parlamentní volby v 10/2025. Oficiálně tak v roce 2025 ukončil přechodné politické období vedoucí k mírumilovnému průběhu voleb a zvolení formálně civilní vlády. Fakticky legitimizoval vojenskou vládu a nechal předchozí elity u moci (většinu jeho poslanců tvoří přeběhlíci z dříve vládnoucí strany). Vláda navzdory napjaté finanční situaci pokračuje ve fiskální expanzi v zájmu udržení politické a sociální stability. A investuje do rozvoje ekonomiky, dopravní a energetické infrastruktury.

Ekonomika Gabonu je relativně malá, nominální výše HDP okolo 22 mld. USD. Zemědělství má pouze 7% podíl na tvorbě HDP, je v něm ale zaměstnána cca třetina pracujících. Přes očekávaný snižující se význam zůstane i nadále klíčová těžba ropy. Ropný sektor tvoří zhruba dvě třetiny exportu země a přes třetinu příjmů státního rozpočtu. Vláda v roce 2019 zatraktivnila Ropný zákon a investuje finanční prostředky do mořských (hlubinných) nalezišť, aby zabránila dlouhodobějšímu propadu ropné produkce. Vládní kroky pozvolna vedou k větší diverzifikaci ekonomiky. Země disponuje velkými zásobami manganu, železné rudy či dřeva, které jsou významnými přispěvateli hospodářského růstu. Podobně by se měla již brzy rozjíždět produkce LNG. Pozitivní je rovněž dostatek orné půdy a pralesů. Pokračují investice do energetické infrastruktury, transportu a komunikací nebo zemědělství. Pozitivní byl v roce 2019 aktualizovaný Těžební zákon. Hospodářský růst lze očekávat nadále mezi 2-3 % ročně.

Výše vládního dluhu od roku 2023 opětovně výrazně roste a v příštím roce může dosáhnout 88 % HDP. Vzhledem k nerozvinutému domácímu kapitálovému trhu byla dříve většina vládního dluhu financována externě. Po převratu v 08/2023 byl však přístup na externí finanční trhy stále omezený a vláda se stala více závislou na mělkém regionálním trhu. Omezená kapacita a změna podmínek krátkodobého regionálního financování vedla vládu v letech 2025-26 k návratu k externímu financování, které je však také velmi drahé a zvyšuje dl. fiskální rizika. Pokračující fiskální expanze v době omezených možností jejího financování je dlouhodobě neudržitelná. Stále existují významné závazky vlády po splatnosti, což je komplikace pro ekonomiku, bankovní sektor i zájem regionálních a zahraničních investorů. Placené úroky z dluhu vůči rozpočtovým příjmům rychle rostou k 19 % v 2027. Napjatá finanční situace vlády a vysoké likviditní riziko vyžadují jasně deklarovaný a udržitelný přístup vlády k fiskální konsolidaci, který zatím nebyl specifikován, i když v 03/2026 vláda oficiálně požádala MMF o reformní program.