Dne 30. 08. 2023 došlo v zemi k převratu vysokými vojenskými důstojníky nedlouho poté, co byly vyhlášeny výsledky zřejmě zmanipulovaných prezidentských voleb. Převrat ukončil vládu rodiny Bongo, která vládla zemi od roku 1967. Dočasným lídrem země byl jmenován generál Brice Oligui Nguema, dřívější velitel prezidentské stráže. Obyvatelstvo bylo s prezidentem Bongem a jeho Demokratickou stranou Gabonu (PDG) dlouhodobě nespokojeno, což pramenilo z velmi slabých veř. institucí, zakořeněné korupce, vysoké sociální nerovnosti, chudoby a vysoké míry inflace. Převrat tak spíše přivítalo. Zřejmě i z těchto důvodů byl sice vojenský převrat západními i regionálními partnery formálně odsouzen, ale nebyly uvaleny sankce (jako u řady předchozích převratů napříč Sahelem). Nová vláda byla jmenována rychle a má pestré složení. Přechod k civilní vládě byl naplánován do dvou let. Při splnění avizovaných cílů nové vlády může být středně a dlouhodobý politický vývoj pozitivní. Krátkodobě však aktuální politická nejistota, zvláště v situaci napjatých státních financí, inflace a stále vysokých úrokových sazeb, znamená zvýšení rizika. Potřeba fiskální konsolidace v prostředí dl. velmi slabých institucí, v kombinaci s pozitivními očekáváními místních obyvatel, představují pro novou vládu velké a protichůdné výzvy.

Ekonomika Gabonu je relativně malá, nominální výše HDP okolo 21 mld. USD. Zemědělství má pouze 6% podíl na tvorbě HDP, jsou v něm ale zaměstnány skoro dvě třetiny pracujících. Přes snižující se význam zůstává klíčová těžba ropy. Ropný sektor tvoří zhruba dvě třetiny exportu země a přes třetinu příjmů státního rozpočtu. Vláda v roce 2019 zatraktivnila Ropný zákon a investuje finanční prostředky do mořských (hlubinných) nalezišť, aby zabránila dlouhodobějšímu propadu ropné produkce. Vládní kroky pozvolna vedou k větší diverzifikaci ekonomiky. Země disponuje velkými zásobami manganu, železné rudy či dřeva, které jsou významnými přispěvateli hospodářského růstu. Pozitivní je rovněž dostatek orné půdy. Pokračují investice do energetické infrastruktury, transportu a komunikací nebo zemědělství. Pozitivní byl v roce 2019 aktualizovaný Těžební zákon. Ekonomika se po dřívějším dvojitému šoku poklesu cen ropy a pandemie koronaviru a mírném propadu zotavuje, a to díky vyšším cenám ropy i růstu neropného sektoru.

Výše vládního dluhu po roce 2014 rychle rostla. Pandemie přerušila následnou fiskální konsolidaci a podíl vládního dluhu na HDP se v roce 2020 dostal k 80 %. Vzhledem k nerozvinutému domácímu kapitálovému trhu je většina vládního dluhu financována externě. Vysoké jsou jak podíly nerezidentů jakožto držitelů duhu, tak podíl zahraničních měn. Platební schopnost se v pandemickém roce 2020 zhoršila, podobně jako po ropném šoku v letech 2014-15. Vládě narostly závazky po splatnosti, které pomáhá vyrovnávat MMF. Navzdory příznivým cenám ropy v letech 2021-23 závazky po splatnosti nevymizely, což bylo dáno slabým reformním úsilím, nemožností čerpat úvěr MMF a předvolebním utrácením. Současná vláda zdědila napjatou fiskální situaci, potřebuje uklidnit politické prostředí, nižší úrokové sazby a obnovení přístupu na mezin. fin. trhy. K tomu by mohlo pomoci očekávané nahrazení současného pozastaveného reformního programu MMF novým programem, které lze očekávat počátkem roku 2025. Vládní dluh se stabilizoval kolem 65 % HDP a placené úroky v rozmezí 17-19 % rozpočtových příjmů.