Indie

Stručný politický a ekonomický přehled: 

  Politická situace v Indii zůstává pod vedením premiéra Narendry Modiho stabilní (premiérem od roku 2014), ačkoli jeho strana BJP ve volbách 2024 ztratila parlamentní většinu a ve svém třetím funkčním období je závislá na koaličních partnerech (NDA = National Democratic Alliance). Tato nová dynamika s posílenou opozicí sice ztěžuje prosazování citlivých strukturálních reforem (privatizace, trh práce), přesto kontinuita vládní politiky v klíčových oblastech (rozvoj infrastruktury, digitalizace a podpora průmyslu) zůstává zachována. Posílení opozice zároveň posiluje demokracii a snižuje riziko posunu směrem k autoritářství. V obchodní politice země pokračuje v „pragmatickém nacionalismu“, který kombinuje snahu o uzavírání dohod o volném obchodu s protekcionistickou ochranou domácího trhu. Ačkoli si Indie dosud udržovala strategickou neutralitu a jako jedna z mála zemí G20 se nevymezila vůči ruskému vpádu na Ukrajinu, rok 2026 se stane zlomovým bodem, kdy bude Indie muset pod tlakem vnějších okolností učinit zásadní rozhodnutí o svém budoucím geopolitickém ukotvení. 
  Indie je nejlidnatější zemí světa a rovněž její ekonomika patří mezi největší na světě. Od roku 2014 do roku 2024 rostla indická ekonomika v průměru o 6,2 % HDP ročně (včetně recese v roce 2020 o 5,8 % HDP). Indie se díky globální strategii „China Plus One“ (diverzifikace výroby mimo Čínu) a vládnímu programu PLI úspěšně transformuje v globální výrobní centrum s vyšší přidanou hodnotou, což láká rekordní zahraniční investice (např. Apple, Micron), snižuje obchodní deficit a stimuluje přesun pracovní síly z málo produktivního zemědělství do expandujícího průmyslu, jehož podíl na HDP má do roku 2030 vzrůst na 30 %. Dominantním motorem ekonomiky však zůstávají služby (přes 55 % HDP), tažené technologiemi a mladou populací, zatímco zemědělství i přes klesající podíl na HDP stále zaměstnává téměř polovinu obyvatel. Dlouhodobý rozvoj nadále brzdí strukturální slabiny, zejména nízký příjem na hlavu, vysoká míra neformální zaměstnanosti, nedostatečná kvalifikace absolventů, závislost na dovozu energií a zranitelnost vůči klimatickým změnám. Na začátku roku 2026 Indie zároveň pod hrozbou extrémních cel a nemožnosti dovážet rafinované ropné produkty do EU čelí tvrdému tlaku ze strany USA a EU, aby omezila nákup levné ruské ropy. Rozhodnutí indické vlády v tomto ohledu zcela zásadním způsobem předurčí další ekonomické i geopolitické směřování země. S ohledem na dosavadní kroky Indie nicméně předpokládáme, že s největší pravděpodobností dojde k omezení nákupu ruské ropy a uzavření dohody s USA.
  Důsledkem přetrvávajících fiskálních deficitů země je vysoké vládní zadlužení. V roce 2025 klesl tento ukazatel dle MMF hodnoty 81,4 % HDP a předpokládá se, že i v dalších letech bude výše vládního dluhu dále klesat. Hlavní slabinou vládních financí jsou vysoké výdaje na platby úroků, které spotřebovávají přibližně čtvrtinu vládních příjmů. Pozitivní je naopak složení dluhu, jenž je tvořen závazky s dlouhou průměrnou splatností a zároveň je z více než 90 % držen domácími institucemi v místní měně. Pozitivní je také výše devizových rezerv, která je dostatečná k pokrytí nadcházejících přeshraničních plateb a patří mezi nejvyšší na světě.

Aktualizováno k: 16.1.2026
Barometr rizik EGAP: 
B
Hodnocení rizikovosti země vychází z komplexního interního hodnocení politické, ekonomické a finanční situace země. Zohledňuje nejen suverénní riziko země, ale také platební zkušenosti EGAP a ECAs skupiny OECD, rizika plynoucí ze struktury ekonomiky, politické situace, právního, bezpečnostního a podnikatelského prostředí, bankovního sektoru a další.
OECD: 
3
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde 
Silné stránky: 

stabilní politická situace

velikost a diverzifikace ekonomiky

dostatek devizových rezerv

velikost populace a dostatek vzdělané pracovní síly

silná domácí poptávka

Slabé stránky: 

vysoké vládní zadlužení

relativně nízký HDP na hlavu

nízké rozpočtové příjmy

slabá infrastruktura

Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz




Základní makroekonomické údaje

[zdroj: MMF]
2010201120122013201420152016201720182019202020212022202320242025
Nominální HDP (mld. USD)1 5951 8191 8031 8602 0012 0872 2272 5532 7322 8052 5973 0893 3523 490--
Nominální HDP/obyv. (USD)1 2921 4541 4251 4521 5451 5931 6811 9072 0202 0531 882-----
Inflace (%)11,998,919,4810,026,674,914,953,333,943,736,625,136,705,65--
Celkový objem importu (% HDP)26,9929,8731,6629,0826,9422,9321,0021,4823,4221,9518,7923,0726,7624,48--
Celkový objem exportu (% HDP)21,7024,3324,9624,9124,0120,4119,1218,8919,4319,2818,5520,6722,7722,06--
Míra nezaměstnanosti (%)3,123,221 689 430,006,547,906,404,864,17--------
Počet obyvatel (mil.)1 234,281 250,291 265,781 280,841 295,601 310,151 324,521 338,681 352,641 366,421 380,00-----
Saldo běžného účtu platební bilance (% HDP)-8,10-9,21-11,18-8,74-7,20-6,56-4,83-5,80-6,83-5,62-3,68-5,72-7,97-7,03--
Měnový kurz (DM/USD, průměr období)45,7346,6753,4458,6061,0364,1567,2065,1268,3970,4274,1073,9278,6082,60--


Legenda