Trinidad a Tobago
Stručný politický a ekonomický přehled:
Politická situace v Trinidadu a Tobago je dlouhodobě stabilní. V zemi je ukotven demokratický systém a pravidelně se konají demokratické volby. Obě hlavní politické strany jsou voleny svými etniky – indickým a afroamerickým. Poslední volby v 08/2020 dopadly podobně jako ty předchozí v roce 2015 a naznačují politickou kontinuitu. V programech stran nejsou výrazné rozdíly. Přesto si strany významně oponují a minimálně třípětinová ústavní většina na prosazení zásadních reforem se hledá obtížně. I proto zůstává Trinidad a Tobago na černé listině EU ohledně daňové problematiky, je považován za vysoce rizikovou třetí zemi z hlediska AML/CFT a nedokáže rychleji diversifikovat ekonomiku. Pozitivní je přístup obou politických stran k zahraničním investorům. Snaží se vytvářet příznivé podnikatelské prostředí. Negativem je rozšířená korupce a rostoucí kriminalita, často související s drogovými kartely či praním špinavých peněz. V březnu 20025 došlo k nezvyklé výměně premiérů. Rezignující premiér odešel z úřadu po více jak 10ti letech a nový premiér ihned prosadil předčasné volby na 28. dubna 2025. Výsledek voleb je s ohledem na etnické rozložení obyvatel obtížné předjímat. Z hlediska mezinárodní politiky bude klíčový především postup Trumpovi administrativy vůči Venezuele a udělování licencí na společné projekty Trinidadu a Venezuely v oblasti těžby plynu.
Ekonomicky si malá ostrovní ekonomika vede poměrně dobře z hlediska ukazatele HDP/osobu, dle kterého patří k nejbohatším zemím v regionu. Tato skutečnost je zapříčiněna zásobami ropy a především zemního plynu, které jsou významné nejen v regionálním měřítku. Zemní plyn a ropa jsou přirozeně hlavními trinidadskými vývozními komoditami a také hlavními tahouny místního průmyslu. Jejich těžba tvoří cca 25 % HDP a 80 % celkového vývozu. Po propadu jejich cen v letech 2014-15 procházel Trinidad a Tobago od roku 2016 ekonomickou krizí. Ekonomika byla v recesi celých šest let v období 2016-21. Od roku 2022 konečně opět roste, ale jen v mírném tempu 1-2 % ročně. Vláda se snaží bojovat s vlastními postupně docházejícími zásobami plynu, využít stávající (v regionu ojedinělé) volné kapacity infrastruktury na zpracování plynu a stát se regionálním uzlem ve sběru, zpracování a exportu plynu. Kromě těžebního průmyslu jsou v Trinidadu a Tobago poměrně dobře rozvinuté služby, především finanční. Bankovní sektor je kapitalizovaný, stabilní a ziskový. Cestou k větší diverzifikaci ekonomiky by mohl být rozvoj dalších služeb jako např. IT, turismu či komunikace; progres v těchto oblastech zatím ovšem zůstává relativně slabý. Vláda podporuje také průmysl a zemědělství, zvláště s ohledem na aktuálně vysokou inflaci.
Centrální banka reguluje měnový kurz a snaží se o stabilitu měny vůči USD. Důsledkem omezení nákupu deviz a zásahů do cenotvorby je častý nedostatek deviz na provádění běžných plateb privátním sektorem. Dlouhodobou slabinou je vykazování makroekonomických dat, především velké chybovosti v platební bilanci. Propad cen ropy v 2014 a 2015 se negativně projevil na vládních financích. Pouze mezi lety 2014 a 2017 vzrostl vládní dluh ze 40 % HDP na více než 62 % HDP. Následovala fiskální konsolidace, která částečně stabilizovala dluh na úrovni 63-65 % HDP. Rapidní pokles cen ropy a zemního plynu v roce 2020, společně s dopady Covid-19, ovšem (namísto dříve očekávaného ekonomického zotavení) prohloubil v zemi recesi a způsobil dramatický nárůst dluhu z 66 % na 81 % HDP v roce 2020. Na této úrovni se veřejné zadlužení pohybovalo i v roce 2024. Naštěstí struktura dluhu je dobrá s dlouhou splatností a relativně malou externí expozicí. Země má dostatečné finanční i devizové rezervy (suv. fond) a platební riziko vlády zatím není vysoké.
Aktualizováno k: 16.4.2025
OECD:
3
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde
tt
Silné stránky:
stabilní demokracie
rozsáhlá naleziště ropy a zemního plynu
dostatečné devizové rezervy a solidní suverénní fond
relativně stabilní bankovní systém
Slabé stránky:
nízká míra ekonomické diverzifikace
vysoký vládní dluh
rozšířená kriminalita
byrokracie, korupce
Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz
Základní makroekonomické údaje
[zdroj: MMF]2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
Nominální HDP (mld. USD) | 27 | 29 | 29 | 27 | 25 | 25 | 24 | 24 | 21 | 24 | 29 | 25 | - | - | - |
Nominální HDP/obyv. (USD) | 20 613 | 21 486 | 21 847 | 19 627 | 18 044 | 18 500 | 17 606 | 16 979 | 15 059 | 17 343 | 20 381 | - | - | - | - |
Inflace (%) | 10,55 | 5,11 | 9,26 | 5,20 | 5,68 | 4,66 | 3,07 | 1,88 | 1,02 | 1,00 | 0,60 | 2,06 | 5,83 | 4,63 | - |
Míra nezaměstnanosti (%) | 4,03 | 3,43 | 1 930 368,00 | 2,68 | 2,48 | 867 484,00 | 60 327,00 | 3,53 | 4,21 | 4,44 | 4,38 | - | - | - | - |
Počet obyvatel (mil.) | 1,33 | 1,34 | 1,34 | 1,35 | 1,36 | 1,37 | 1,38 | 1,38 | 1,39 | 1,39 | 1,40 | - | - | - | - |
Saldo běžného účtu platební bilance (% HDP) | 0,00 | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
Měnový kurz (DM/USD, průměr období) | 6,38 | 6,41 | 6,43 | 6,44 | 6,41 | 6,38 | 6,67 | 6,78 | 6,77 | 6,75 | 6,75 | 6,76 | 6,75 | 6,75 | - |
