Před dvěma lety se měl případ zkrachovalého tureckého projektu na výstavbu tepelné elektrárny Adularya řešit na nejvyšší úrovni. Byla naplánována setkání českých a tureckých ministrů. K těm ale nedošlo. Plánům udělala konec sněmovna, která poprvé uznala masakr Arménů v osmanské říši z let 1915 až 1918 za genocidu. I po sto letech jsou Turci na taková prohlášení citliví a z jednání se stáhli. Nyní se zdá, že by se mohly vztahy obou zemí zlepšit.
Od jara 2017 měly české delegace problém se k tureckým politikům vůbec dostat. Jednání o projektu, ve kterém český stát utopil téměř dvanáct miliard korun, se přesunula na nižší úroveň, což ovšem v Turecku mnohdy nestačilo.
Zlomilo se to až loni na podzim, kdy se premiér Andrej Babiš (ANO) setkal s tureckým vicepremiérem Fuatem Oktayem. A jednání na diplomatické úrovni by mělo pokračovat i letos – český premiér má naplánovanou schůzku s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem. „Termín návštěvy prozatím nebyl stanoven. Premiér již avizoval, že by chtěl řešit problémový projekt Adularya,“ potvrdila plánovanou cestu mluvčí vlády Jana Adamcová.
Podle informací HN se s cestou počítá na konci dubna nebo v květnu. Původně byl v jednání březen, cestu ale odsunula Babišova návštěva USA, kde se premiér setkal s prezidentem Donaldem Trumpem.
Cíl cesty je jasný: dostat z investovaných peněz aspoň část zpátky. Nedostatek politické podpory na straně Turků se odrazil i ve výsledku pokusu o prodej rozestavěného zdroje letos v lednu – do soutěže nepřišla ani jedna nabídka.
Svou roli v tom hrála vysoká minimální cena (6,8 miliardy korun) i to, že nabídku mohly podat jen turecké subjekty. Nyní se vyjednávají nové podmínky prodeje.
Problémy se s projektem Adularya táhnou už od jeho počátku v roce 2010. Elektrárnu stavěla firma Vítkovice Power Engineering (VPE), investorem byla turecká firma Naksan Group. Financování poskytly státní Česká exportní banka (ČEB) a pojišťovna EGAP. Stavba postupně nabírala zpoždění a rostly problémy se subdodavateli.
Banka z toho důvodu přerušila v roce 2014 financování výstavby. I po jeho obnovení se ale spuštění zdroje stále odkládalo. Před třemi lety se pak ukázalo, že kotel elektrárny není schopný spalovat uhlí z nedalekého dolu a na dně se tvoří tvrdá krusta, kterou museli pracovníci rozbíjet sbíječkami.
Následovaly dva roky sporů, zda za to může projekt z Vítkovic, samotný fluidní kotel rakouské společnosti Andritz, či zmiňované uhlí.
Šetření celé věci ještě zkomplikovalo, že v roce 2016 zkrachovala VPE. Špatně skončil i Naksan. Jeho majitelé byli obviněni z podpory neúspěšného prezidentského puče v Turecku v létě 2016. Část dříve velmi vlivné rodiny Nakibogluových, které firma patřila, utekla do zahraničí. Zbytek dostal loni na podzim vysoké tresty vězení.
ČEB s EGAP si nakonec se zpožděním nechaly udělat posudek od firmy Škoda Praha ze Skupiny ČEZ. Ten na počátku loňského roku řekl, že chyba je na straně kotle. Pro případné nové zájemce přinesl posudek další špatnou zprávu: plné najetí obou 145megawattových bloků elektrárny si může vyžádat další investice až tří miliard korun.
Babiš se v otázce Adularyi angažoval ještě jako ministr financí a svým jednáním rozzuřil na konci roku 2016 tehdejšího ministra průmyslu Jana Mládka i další členy vlády. Babiš tehdy bez konzultace vyslal do Turecka vlastní vyjednávací tým, který se měl pokusit celý problém dojednat. Neúspěšně.
Tehdy se hovořilo o variantě, že by rozestavěnou elektrárnu převzala jedna ze státem vlastněných firem a dokončila ji. Diskutovala se účast opět ČEZ a Škody Praha. Z tohoto plánu nakonec sešlo, přispělo k tomu i schválení již zmiňované rezoluce o arménské genocidě v dubnu 2017.

PROJEKT ADULARYA 2010 – začátek Došlo k podpisu smlouvy na dodávku elektrárny mezi Vítkovicemi Power Engineering a Naksan Holdingem. Výstavba začala až v roce 2012. 2014 – přerušení financování Po dvou letech začaly hádky o vícepráce. Exportní banka načas zastavila financování projektu. 2016 – krach a puč Spuštění elektrárny brání problémy s kotlem. Začíná dvouletý spor o to, zda je na vině kotel, či uhlí. V polovině roku krachuje firma Vítkovice Power Engineering a po neúspěšném puči stát znárodňuje Naksan. 2017/2018 – prodej Na přelomu let je hotová studie, která říká, že na vině je kotel. V lednu pak Turecko oznamuje záměr elektrárnu prodat. 2018/2019 Po odsouzení části rodiny, které Naksan patřil, začíná na podzim prodej elektrárny. Nepřišla ale ani jedna nabídka.