Většinu už nemá čtvrtý nejbohatší Čech Karel Komárek, ale jeho dlouholetý investiční manažer Miloslav Vyhnal. Spolu kupovali Bauer Technics před zhruba pěti lety. Po dvaceti letech ale Vyhnal z KKCG odešel a v rámci toho si Komárkův podíl ve staviteli farem odkoupil. Nyní firmu vložil do skupiny RSBC finančníka Roberta Schönfelda, se kterým Vyhnal hodlá založit fond a nakupovat firmy.

Ukrajina, Rusko, Bělorusko

Výstavbu farem považoval Vyhnal za perspektivní obor a také se mu líbila silná pozice Bauer Technics na postsovětském trhu. Zhruba 80 procent tržeb firmy pochází právě z této oblasti. Firma před sebou měla řadu rozjednaných zakázek, ale před více než dvěma lety začaly problémy.

„Na Ukrajině jsme měli dva projekty za několik miliard korun, vše bylo u pojišťovny EGAP a bank vyřízené. Ale před podpisem vjely do Kyjeva tanky a trh úplně zamrzl. A po zabrání Krymu to přeskočilo i na ruský trh, protože ruské banky se dostaly na sankční listiny. Do toho se přidal pád ropy a rublu a zamrzly i zakázky v Rusku,“ popisuje Pavel Rampír, předseda představenstva Bauer Technics, který firmu řídí.

Za příklad dává třeba velkou zakázku na Sibiři za 220 milionů eur, tedy skoro šest miliard korun. „Vše bylo schválené, pojištěné, ale k realizaci nakonec nedošlo. Do zákazníka měli vstoupit Číňané, s pádem ropy a rublu se omezily peníze na rozvoj Sibiře a projekt se začal postupně zmenšovat. My jsme čekali a měli jsme touto možnou velkou zakázkou naplněné limity u pojišťovny i bank. A tak jsme si nakonec řekli, že projekt ukončíme a raději se pustíme do jiných. A nakonec to bylo správné rozhodnutí, protože tento projekt se nikam neposunul,“ vysvětluje Rampír, který s Vyhnalem spolupracuje už 15 let a byl v jeho týmu i v KKCG.

„Bohudík se nás krize nedotkla tak, že by přišla v polovině zakázky, projekt jsme nedokončili a ohrozilo by to firmu. Všechny projekty, které se zastavily, byly ve fázi příprav,“ říká Rampír.

Zároveň dodává, že situace v Rusku se pomalu zlepšuje. „Některé projekty, které jsme měli rozpracované do šuplíku, zase oprašujeme a jednáme o nich. Poslední dva tři roky jsou hodně o trpělivosti. Jde o to, neztratit a nepřetrhat kontakty a vazby, protože v tomto oboru se pohybujete v cyklech a zemědělství a potravinářství jsou všude středem státního zájmu, jíst se bude muset vždy,“ dodává šéf Bauer Technics. „Momentálně je poptávka v zemích jako Rusko nebo Bělorusko po projektech na skot - na mléko a sýry. Tyto země zároveň chtějí být soběstačné či exportní ve vepřovém mase,“ uvádí Rampír, o jaké farmy mají zemědělci zájem.

Pro Bauera je klíčovým trhem Bělorusko. Momentálně tam firma staví velký vepřín pro 50 tisíc prasat u Borisova za miliardu korun. V polovině roku má začít stavět další vepřín za tři čtvrtě miliardy korun u města Bobrujsk. „Bělorusko není jednoduché teritorium, ale historicky jsme tam úspěšní. Jsme vlastně jediní, kdo to tam dokáže pochopit a obsloužit. A německá nebo francouzská konkurence z Běloruska odešla. Teď jsme tam v podstatě sami,“ vysvětluje. Důležitou roli pro táborskou firmu hraje i Kazachstán. „Podařilo se nám podepsat dva kontrakty v souhrnné hodnotě 40 milionů eur (jedna miliarda korun), které chceme začít v létě stavět,“ uvádí Rampír.

Cesta do Afriky

První projekty jsou v Angole, další v Alžíru a Egyptě. „Pokud sečteme projekty ve všech třech zemích, bavíme se o částce okolo 100 milionů eur. Věříme, že tyto projekty dotáhneme k realizaci. Na nedávném veletrhu TechAgro jsme zaregistrovali zájem bank i EGAP o jiná než postsovětská teritoria. Zajímá je právě Afrika nebo arabské země,“ říká. Nejblíže stavbě je kravín v Egyptě za více než půl miliardy korun. Kromě Afriky chce Bauer získat zakázky i na Balkáně, zejména v Srbsku.

Kromě shánění nových zakázek má Rampír za úkol najít firmy, jejichž koupí by Bauer Technics rozšířil. „Se změnou v akcionářské struktuře se můžeme podívat i na případné akvizice. Není to o kupování konkurence, ale spíše dodavatelů, abychom si navýšili vlastní výrobu,“ naznačil.

Právě zvýšit vlastní výrobu pro projekty, ale i pro jiné společnosti, je jedním z úkolů, které Rampír od Vyhnala letos dostal. Nyní byznys podniku stojí hlavně na projektování, vlastní výrobou se na dodávkách podílí zhruba 10 až 20 procenty.