Táborská firma Bauer Technics bojuje v Ghaně o obchod téměř za tři desítky milionů eur, tedy přibližně tři čtvrtě miliardy korun. Jeden z největších českých výrobců zemědělských farem chce postavit poblíž hlavního města Accra závod na produkci kuřat. Ten by měl podle tamních médií vyprodukovat až milion brojlerů ročně.

            „Projekt je zatím na začátku, jde o podporu obnovy drůbežářského průmyslu v Ghaně,“ říká Pavel Rampír, předseda představenstva společnosti Bauer Technics. Tuzemská firma má v západoafrické zemi vybudovat na klíč kompletní systém farem, hal a masokombinátu. Společnost na podzim vypracovala s partnerskou firmou Knights, která spojuje české firmy se subsaharskou Afrikou, projekt. Jeho posouzení je nyní na Ghaně. „V 60. a 70. letech to byly právě české firmy, které v Ghaně budovaly drůbežářský průmysl, proto nyní stát o Čechy opět stojí,“ vysvětluje Rampír, jak se Bauer Technics k zakázce dostala. Firma má navíc za sebou solidní reference – staví moderní drůbežárny, kravíny či vepříny pro tisíce kusů zvířat v celé střední a východní Evropě a Rusku. Kdy přesně bude nový provoz stát, ještě není jisté. Podle české firmy by ale mělo být hotovo do roku 2023. Rampír však upozorňuje, že projekt může ohrozit prakticky cokoliv. „Nejsme ve fázi, že bychom měli podepsaný kontrakt, ohrozit nás může například i změna vlády,“ uvádí.

            Ostatně mimo jiné i politická situace například v Rusku nebo na Ukrajině se podepsala na posledních zveřejněných hospodářských výsledcích. Tržby za rok 2016 spadly o dvě třetiny na 149 milionů korun. „Už máme lepší vyhlídky, máme podepsaných několik smluv do Běloruska, na Slovensko i do Česka,“ dodává Rampír.

První vstup do Afriky

České společnosti v případě Ghany nahrává i fakt, že stát hledá způsob, jak zvýšit výrobu. Pod vlivem dovozu v zemi od začátku 90. let klesá soběstačnost v produkci drůbežího masa – dnes dosahuje třetiny. „Projekt je státním zájmem podporovaným tamním ministerstvem zemědělství, jehož založená firma by měla být investorem,“ přibližuje Rampír. Pro Bauer Technics by to byl první vstup do Afriky. Podnik se sice již dříve plánoval uchytit třeba v Egyptě, Angole nebo Alžírsku, ale z byznysu sešlo. Až 80 procent tržeb Bauer Technics tak zatím stále tvoří obchody v zemích bývalého Sovětského svazu.

            Podle Rampírových odhadů by ještě letos mělo dojít k odsouhlasení konceptu stavby drůbežárny. Zároveň bude jasné financování. „Jednáme s tuzemským exportérem o případném financování vývozu jeho technologie do Ghany, sdělovat bližší podrobnosti ale vzhledem k fázi rozpracovanosti projektu v tuto chvíli nemohu,“ říká mluvčí České exportní banky Jan Černý.

Nevyužité šance

Pokud by drůbežárna a masokombinát v Ghaně skutečně vyrostly, šlo by o první projekt v této zemi podpořený Českou exportní bankou. Tuzemské firmy však už v této části Afriky podnikají. Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl vývoz za rok 2016 do Ghany 573 milionů korun. Od ledna do listopadu 2017 to bylo skoro 490 milionů. „Byznys českých firem se v Ghaně každoročně zvyšuje, země se svými 27 miliony obyvatel se řadí mezi deset nejdůležitějších afrických obchodních cílů Česka,“ tvrdí Jakub Nemáš z Česko-ghanské obchodní komory.

            I přes dobře rozjetou spolupráci mezi Ghanou a Českem patří Afrika stále mezi kontinenty, kam exportéři směřují spíš výjimečně. Posledních několik let se český vývoz na kontinent drží na úrovni kolem 40 miliard korun ročně, před deseti lety to nebyla ani polovina.

            Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) již například pojistila výstavbu pivovaru v Etiopii, polikliniky v Gabonu nebo nemocnice v Ghaně. Pivovarské technologie by také měly zamířit do Angoly. „V současné době probíhají jednání o některých nových projektech, zejména v Senegalu,“ doplňuje mluvčí EGAP Josef Jirkal.

            Africké země chtějí hlavně technologie spojené s potravinářstvím, zemědělstvím nebo infrastrukturou. Ostatně o produkty českých exportérů potravin, zemědělských plodin nebo technologií je ve světě zájem. Potvrzuje to rekordní suma, kterou loni podniky dostaly od České exportní banky. Ta jim poskytla přes 500 milionů korun. O rok dříve to bylo 70 milionů.