Česká zbrojovka chce vyzbrojit americkou armádu i proniknout do Afriky

Sobota, 7. Červenec 2018

Největší český zbrojařský podnik, Česká zbrojovka Uherský Brod, přezbrojuje českou armádu a rozšiřuje výrobu za hranice.

Česká zbrojovka se chystá vyzbrojovat americkou armádu a potřebuje proto rozšířit svou výrobu v USA. Loni za oceán vyvezla ze své uherskobrodské továrny 160 tisíc kusů zbraní, letos očekává ještě víc.

„Rádi bychom pronikli na trh ozbrojených složek. Vedeme jednání jak k výstavbě vlastní výrobní entity v Kansas City, tak s třemi potenciálními partnery z našeho byznysu,“ řekl MF DNES Lubomír Kovařík, ředitel České zbrojovky. Už letos tam chce začít vyrábět pistole P10 pro civily i ozbrojené složky. V Americe už zbrojovka vyrábí, vlastní tam výrobce legendárních samonabíjecích pistolí Colt 1911, podnik Dan Wesson Firearms v Norwichi, ve státě New York. Na tamním trhu přitom panuje tvrdá konkurence – vedle amerických výrobců jako Smith and Wesson nebo Kolt jí konkurují také největší evropské značky Bereta, Sig Sauer, Heckler & Koch nebo Glock.

Loni zažila skupina České zbrojovky rekordní rok – vyrobila 350 tisíc kusů zbraní a utržila bezmála pět miliard korun, zisk činil 675 milionů.

Hledání příležitostí

Podle Kovaříka firma nestíhá pokrývat poptávku, dívá se po možnostech rozšíření výroby, což se děje i doma v Uherském Brodu. Rozhlíží se přitom i po dalších akvizicích. „Kromě toho hledáme doplňkové produkty – například příslušenství ke zbraním – od popruhů po optiku a munici. Nedíváme se jen v Česku,“ dodává Kovařík.

Trh v Česku a na Slovensku ale dokáže absorbovat jen desetinu produkce. Velkou část přitom nakupuje armáda, kterou od roku 2009 zbrojovka postupně přezbrojuje. Není to tak dávno, kdy čeští vojáci používali (vedle menšího počtu novějších zbraní pro vybrané složky armády) předlistopadové zbraně Československé lidové armády – samopal vz. 58, kulomet vz. 59 a pistole vz. 52 a 82. Číslovky označují datum zavedení do výzbroje.

„V současné době armáda disponuje celkem 20 278 útočnými puškami BREN a 18 243 pistolemi Phantom. Přezbrojení bude pokračovat, v příštím roce předpokládáme jednání o nové rámcové dohodě s výrobcem,“ uvedl Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany. Modernizované verze těchto zbraní by pak měla ČZ dodávat do roku 2025, hodnota dodávek může dosáhnout až 2,5 miliardy korun. Reference od domácí armády a dalších ozbrojených složek jsou pro zbrojovku důležité, na jejich základě dodává zbraně i zahraničním armádním a policejním sborům. Aktuálně dodává do 45 ozbrojených složek po celém světě. „Nejvíc zbraní od nás mají Filipíny, Thajsko, Egypt, Slovensko, lokální ozbrojené složky USA a Mexiko,“ vyjmenovává ředitel.

Firma aktuálně dojednává obří kontrakt za 100 milionů eur v jednom z afrických států. S ohledem na probíhající obchod Kovařík nechce podrobnosti prozradit. „Ladíme financování s bankami a s pojištěním EGAP, aktuálně se kontrakt řeší s ministerstvem financí dané země,“ říká šéf firmy.

Továren ČZ ve světě přibývá
V posledních letech staví zbrojovka výrobní závody také v zahraničí. V druhé polovině roku 2016 ČZ otevřela v peruánském armádním závodě FAME v Limě samostatný prostor pro montáž a opravy svých pistolí. „Začali jsme spolupracovat se státním podnikem, protože tamním ozbrojeným složkám mohou dodávat pouze firmy ve státním vlastnictví. V Latinské Americe to není nic neobvyklého,“ vysvětluje Kovařík.

Zisk se investuje zpátky

Podobný model teď zavádí Maďarsko, kde letos sesterská firma zbrojovky, CZ Export Praha, podepsala smlouvu se státním podnikem Arzenál a bude tam vyrábět zbraně pro přezbrojení maďarské armády – v příštích deseti letech půjde o 200 tisíc zbraní.

Výrobu má od roku 2014 také na Slovensku, kde vyrábí součástky – zásobníky do pistolí, díly do samopalů Scorpion a útočných pušek Bren a další.

Většinu zisku investuje zpátky – letos to bude přes 500 milionů korun, do rozšiřování a modernizace strojů, zhruba 100 milionů korun plánuje vyplatit vlastníkovi (René Holeček, jeden z původních privatizátorů Třineckých železáren) na dividendách.

Autor: Jitka Vlková