České textilní potrubí pro klimatizaci mají i v Medině. Firma šije látkové rukávy i v Číně a Mexiku

Pátek, 10. Leden 2020

Když zvednete hlavu v kanceláři, továrně nebo kavárně, pravděpodobně pod stropem uvidíte vzduchotechniku nebo vyústění klimatizace. Různé mřížky, trysky, plechová potrubí jsou tak běžnou součástí podobných prostor, že je ani nevnímáme − pokud nefoukají příliš. Hosté pražské restaurace Sia si ale okamžitě všimnou vznášejícího se objemného textilního rukávu se vzorem dračích šupin. Válec z tkaniny má přitom stejný úkol: šířit čerstvý vzduch. Vyrobila jej jedna z největších firem na světě zaměřených na textilní vzduchové potrubí, česká společnost Příhoda. "Trochu se tomu názvu potrubí bráním," říká Zdeněk Příhoda, který firmu, jež nese jeho jméno, v 90. letech založil. "Plechové potrubí, jak ho známe z akčních filmů, kdy jím prolézá tajný agent, většinou vede vzduch odněkud někam. Tomu, co děláme my, říkám vyústka. Je to ta část vzduchotechniky, kterou vidíme v místnostech, a skrze tento rukáv rozptylujeme po prostoru vzduch," přibližuje svůj výrobek.

Když má Příhoda někomu vysvětlit, čím se jeho firma, která zaměstnává 165 lidí, vlastně živí, raději jej pošle do pražské kavárny Starbucks u metra I. P. Pavlova. "V suterénu máme vyústku, která je nonstop v provozu a vypadá stále pěkně." Výrobky podniku z Hlinska jsou v Česku k vidění také na sportovištích a v bazénech. Devadesát procent produkce však míří za hranice. Díky čtyřem desítkám spolupracovníků česká firma působí v 79 zemích. Její vyústky tak šíří vzduch i v mešitě proroka Mohameda v Medině, kam se chodí modlit až milion věřících. Na tamější žluté rukávy šičky spotřebovaly až tři kilometry látky. "To byla relativně jednoduchá zakázka. Máme zástupce v Libanonu, kteří mají síť zákazníků na Arabském poloostrově a spolu to dojednali," popisuje Příhoda, jak se podnik k zakázce dostal.

Na vyčištění stačí pračka

Textilní vzduchové potrubí ale používá i průmysl, třeba velké potravinářské koncerny jako Nestlé nebo Mondeléz. Právě díky potravinářům ostatně kdysi vzniklo. Textilní část vzduchotechniky, která není ve zdech ani ve stropě, ale přímo v provozu, se dá čistit lépe než plechové potrubí. Stačí ji hodit do pračky. "V 70. letech v dánských potravinářských provozech zjistili, že dokážou vše vyčistit, ale když se podívali do vzduchotechniky, objevili nánosy špíny. Proto hledali snadno a dokonale čistitelné potrubí," vysvětluje Příhoda historii oboru ve své kanceláři, s šedou vyústkou nad hlavou.

Právě dánská skupina KE Fibertec je podle obratu pravděpodobně největším výrobcem textilního vzduchového potrubí na světě. Roční tržby má v přepočtu okolo 870 milionů korun. U jedné z jejích firem, společnosti Euro Air, která má závod také ve Varnsdorfu, Příhoda v 90. letech začínal. S textilem v této souvislosti se ale setkal už dříve, při studiích vzduchotechniky na pražském ČVUT. Po revoluci začal pracovat jako projektant vzduchotechniky na volné noze. "Na začátku 90. let byl hlad po výrobcích a já hledal něco, co tady ještě nebylo. Na veletrhu v Německu jsem viděl vyústku od této dánské firmy, bylo to na slušné úrovni, tak jsem je začal prodávat," vzpomíná Příhoda.

Jenže pak se podnikavý muž rozhodl, že se přece jen bude realizovat sám. "Pokud jste jen obchodník, závisíte na dodavateli, musíte kopírovat jeho politiku. Já jsem chtěl vytvořit svou vlastní strukturu," říká Příhoda. Založil tak výrobu, kde začala pracovat i jeho manželka a dnes už jim pomáhají i jejich dcery. Že by šlo jen o zkopírování cizího nápadu, Příhoda odmítá: "Ten výrobek se už nedá znovu vymyslet. My jsme ale k němu přidali desítky detailů, které ho vylepšují. Po pár letech jsme v inovacích přeskočili konkurenci." Jeho první úspěšné zdokonalení byl univerzální zavěšovací háček, s jehož pomocí se dá vzduchový rukáv zavěsit kdekoliv na cokoliv. Zpočátku Příhoda vymýšlel všechna vylepšení sám, dnes se vývoji v jeho firmě věnuje až 40 lidí. Vlastní také více než 10 patentů v Evropě, USA, Indii a Číně.

Na první pohled je vyústka jednoduchý produkt − válec z látky zavěšený na konstrukci, jímž proudí vzduch. Příhodovi se ale povedlo rozvést vzduch rovnoměrně po celé délce válce. "Naše know-how je v tom, že umíme rozptýlit vzduch po místnosti tak, aby na někoho nefoukal moc a na druhého málo, aby byla místnost vychlazená nebo vytopená a nikoho to neobtěžovalo." Firma tak dokáže díky přesným propočtům chování vzduchu v dané místnosti rozvrhnout jeho distribuci podle zadání. K tomu pomáhají i dírky nebo malé trysky.

Krizi zažehnalo rozšíření výroby do Číny a Mexika

Prosadit se ve světě podniku chvíli trvalo. Příhoda musel svůj byznys nejdřív zakotvit doma. "Každý den jsem objížděl potenciální zákazníky a projektanty a přesvědčoval je. Pak jsme dostali zakázky ve velkých provozech − v masokombinátu v Poličce a v přibyslavské Pribině." Díky tomu firma získala i reference pro klienty v cizině. "Zákazníky hledáme sami, objíždíme projektanty, které musíme nadchnout, aby viděli výhody pro poten­ciálního investora, a spolu vymýšlíme vyústky na míru. K inovacím nabízíme i tento servis, který nedělá každý," popisuje Příhoda svůj obchodní model, díky kterému firma vyrostla.

Společnost se postupně stala významným konkurentem zmíněné dánské skupiny. Podle Příhody patří jeho podnik k pěti největším světovým výrobcům, a objemem výroby je dokonce vůbec největší. Ročně firma z Hlinska vypraví šest tisíc zakázek. Největší podíl na obratu − loni činil téměř 274 milionů korun − mají zákazníci z Německa a Spojených států. V Česku firma podle Příhody ovládá až 90 procent trhu. V obchodech se vzduchotechnikou ale v tuzemsku stále vede potrubí z pozinkovaného plechu. Jeho větší oblibu si Příhoda vysvětluje tím, že vzduch dokáže nejen rozvádět, ale také odsávat jako digestoř. To textilní potrubí nedokáže.

V Hlinsku se vyústky vyrábí v několika továrních budovách. Když sem přijede materiál k šití, firma jej nejprve upraví, aby byl dostatečně pevný a ohnivzdorný. Stroje do něj pak udělají miniaturní dírky nebo se na plátno přišijí malé trysky, případně se potiskne a šičky sešijí látku do tvaru dlouhého hada. "Vyrábíme i textilní potrubí pro vlaky. Používá se tam proto, že je lehké, a také díky jednodušší instalaci," ukazuje Příhoda na další válce, když nás provází výrobou. Rukávy se ve vlaku skryjí pod strop, nejčastěji je od firmy kupuje Škoda Transportation a Siemens. Podobné potrubí ale nyní testuje i výrobce letadel Airbus.

Česká firma však nevyrábí jen v Hlinsku. Látkové rukávy na vzduch šije také v Číně a Mexiku, kde má vlastní závody. "Dceřiné firmy jsme otevřeli po krizi, kterou jsme si prošli v letech 2016 a 2017. O naše výrobky byl tehdy tak velký zájem, že dodací lhůty, které jsou běžně dva tři týdny, se prodlužovaly až na dva měsíce − a na to jsme už nebyli schopní reagovat." Přestože v Hlinsku by na rozšíření výroby bylo místo, Příhoda se tehdy rozhodl pro radikální krok i s ohledem na dlouhodobou perspektivu. "Je dobré být blízko zákazníkům," dodává.

V obou výrobních závodech mají třetinový podíl místní, v Mexiku to je obchodní zástupce, v Číně dodavatel látky. Každá z poboček, kde pracuje kolem 30 lidí, se podílí na obratu firmy zhruba 9,5 procenta, což je méně, než by Příhoda chtěl. "Fungují ale čistě jako výroby, kaž­dá zakázka se nejdříve technicky zpracuje v Hlinsku," upřesňuje šéf společnosti. I přes snahy o kopírování, se kterými se firma v Číně často setkává, se tamní závod vyplatí − bez něj by se opět dostala do problémů z přetlaku poptávky. Zdeněk Příhoda proto nyní začal jednat o dalším závodě, tentokrát v Egyptě.