Letos se nám bude dařit, zní ze strany strojařů. „Čtyři z pěti ředitelů predikují pro české strojírenství růst sektoru, přičemž výkon by se měl v průměru zvýšit o 2,7 procenta,“ prezentoval výsledky šetření analytické společnosti CEEC Research její ředitel Jiří Vacek.

Po nových zakázkách se nebudou strojaři pohlížet jen doma. Firmy z jejich sektoru obsazují první příčky ve statistikách českého vývozu. Většina zboží, kterou neudají v tuzemsku, ale míří na trhy evropské osmadvacítky, hlavně do Německa. A tam se často dlouho neohřeje. „Naši obchodníci nejsou často nic moc. Proto dvě třetiny českého exportu do Německa pokračuje na třetí trhy. Němečtí obchodníci prodají české zboží lépe, pro tuzemské firmy to ale znamená nižší marže,“ upozornil profesor ekonomie a místomíří předseda Mezinárodní obchodní komory Michal Mejstřík.

Zbavit se prostředníka

Pro mnoho strojírenských firem se proto rok 2016 ponejeho se ve snaze odstranit evropský mezičlánek a dostat vlastní zboží mimo starý kontinent svépomocí. „Obchodní šance plynou zejména z rozvoje daných ekonomik a vládních rozvojových záměrů. Viditelné je to především v energetice, ale i v poptávce po zpracovatelských a ekologických technologiích. Příležitosti vidíme v Asii, na Středním východě, ale i v Rusku,“ popsal obchodní ředitel skupiny Vítkovice Machinery Group Jiří Skuhra.

Téměř dvě třetiny produkce dalšího moravského strojírenského podniku, firmy ŽĎAS, také do zahraničí. Její generální ředitel Miroslav Šabart se se Skuhrou v lecčems shodne - i je například zajímá Asie a Rusko. „V oblasti metalurgie se zaměřujeme na energetiku a většina plánovaných projektů byla určena pro Ruskou federaci. Firmy, které však měly tyto projekty připravené, je musely pozastavit,“ podotkl Šabart. Důvody jsou jasné a jeden z nich zní: ekonomické sankce, i když ty podle Šabarta ŽĎAS zas až tak nezasáhly. „Druhým problémem je oslavení rublu,“ doplnil.

I v Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) proto čekají, že letos mezi strojírenskými firmami dojde k větší diverzifikaci a důraz na Rusko bude slábnout. „Čeští exportéři budou objevovat větší množství nových trhů než v minulosti,“ míní mluvčí EGAP Hana Hikelová.

Kapitolou sama pro sebe jsou v tomto ohledu arabské země. Lákadlem bude určitě Irán. „Významným momentem je zde postupné ukončení sankcí, což je výzvou pro české firmy navázat na bývalé obchodní vztahy a pokusit se získat nové projektové příležitosti,“ komentoval pro Moravské hospodářství generální ředitel společnosti Wabag Lubomír Němec.

Svou „hitparádu“ exportních destinací pro české podniky si vede i Svaz průmyslu a dopravy. V desítce těch nejpoptávanějších jsou země BRIC, jako Čína, Brazílie a Indie. O mnoho pozadu nezůstává ani Vietnam, Kazachstán, Turecko a Saudská Arábie. Z evropských zemí jsou pak nejžádanější Německo a Polsko. „Na tyto trhy jezdíme s našimi podniky spolu s vládními představiteli na zahraniční podnikatelské mise a objevuje se poptávka například po energetických či průmyslových zařízeních, ale i po zemědělské technice a obráběcích strojích,“ řekl ředitel Sekce mezinárodních vztahů svazu Lukáš Martin. Své obchodní partnery v zahraničí přesvědčují čeští strojaři zejména dobrou kvalitou a rozumnou cenou. Lidé v čele průmyslových gigantů tuzemského trhu se ale shodují, že jeden argument jim při jednáních často chybí. Málokdy se můžou vytasit s nabídkou levného exportního financování s podporou státu.

Odklon od velkých projektů

Česká exportní banka (ČEB) se při podobných akcích totiž už několikrát spálila. Naposledy v případě projektu sibiřské elektrárny Poljarnaja. V posledních třech letech proto měnila svou strategii. „Vytvořili jsme banku fungující na standardních a moderních bankovních procesech, můžeme se opřít o kvalifikované experty a jasnou vizi. Zavedli jsme a nově nastavili přísné procesy, které nedovolují, aby se mohly opakovat chyby z minulosti. S tím souvisí i jistý odklon od úvěrů na velké investiční projekty, které měly zelenou převážně v době finanční krize,“ uvedl ředitel odboru mezinárodních vztahů a komunikace ČEB Petr Križan.

ČEB se teď proto soustředí spíše na malé a střední podniky, kterým podle Križanových slov dokáže nabídnout nejširší paletu produktů exportního financování na trhu. „V současnosti je v Česku velké množství společností, které jsou schopny exportovat dílčí technologie nebo produkty. Rozsah těchto obchodů sice nepočítáme na miliardy, ale byla by škoda takto smysluplné projekty nepodpořit,“ doplnil Križan.

Na malé a střední podniky líčí i agentura CzechTrade. Pro strojaře, kteří tvoří asi pětinu jejích klientů, chystá celou řádku nových projektů. „Touto cestou zvu na fórum o podnikání v Rumunsku a Bulharsku do Ústí nad Labem dne 21. dubna. Ve spolupráci s Národním strojírenským klastrem připravujeme workshop v Ostravě dne 16. června 2016. Strojaři budou mít příležitost osobně hovořit s vybranými řediteli sedmi zahraničních kanceláří CzechTrade. Podobná akce se v Ostravě uskuteční v době před brněnským Mezinárodním strojírenským veletrhem,“ uvedl vedoucí týmu exportních konzultantů CzechTrade pro obor strojírenství a kovovýroby Václav Štika a dodal, že od února se můžou firmy obracet na 5 regionálních exportních konzultantů v krajských městech, konkrétně v Ostravě, Brně, Pardubících, Plzni a Ústí nad Labem.