Velký potenciál mají zejména projekty v oblasti leteckého průmyslu. I tato slova zazněla na brněnské konferenci Trade Forum. Zúčastněným nabídla zejména debatu o příležitostech pro české exportéry na čínském trhu.

Regionální seminář je součástí projektu HSBC Trade Forum, který se skládá ze série seminářů, konference a gala večeře, na které budou vyhlášeny výsledky soutěže HSBC International Business Awards. Celý projekt je pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zahraničních věcí a je organizován agenturou Media Events Company.

Česká republika s Čínskou lidovou republikou v posledním období intenzivně vyjednává a snaží se tak českým exportérům usnadnit vstup na čínské trhy. „Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj řadí čínské trhy z hlediska rizikovosti investic na škále od nuly po sedm, kde nula je nejbezpečnější, na stupeň dva. Pro podnikatele jde o prostředí, které dokáže ošetřit většina komerčních bank,“ podotkla ředitelka odboru exportního financování a trade finance z České exportní banky Monika Vilhelmová. Tato státní instituce v posledních třech letech uzavřela dohody o spolupráci s klíčovými bankami na čínském trhu – China Development Bank, Industrial and Commercial Bank of China a Export­Import Bank of China.

Kontakty a vztahy

Účastníci konference získali i tipy pro navázání dobrých kontaktů s čínskými partnery. „Je potřeba si uvědomit, že v Číně je jiná kultura. Proto je důležité se s potenciálními partnery sejít, a vytvořit si pevný vzájemný vztah. Až pak se pustit do obchodování. Také je lepší nepouštět se do sdílené firmy s čínskými partnery. Doporučuji vytvořit si vlastní podnik nebo firmu, a nabídnout čínským kontaktům spolupráci, ale ne partnerství ve firmě. Je dobré zachovat si know­how,“ poznamenal předseda představenstva Česko­čínské obchodní komory Jiří Schraml.

Export do Číny s sebou kromě příležitostí může nést i jistá úskalí a i o nich se debatovalo. Pozornost vzbudila zejména debata o ochraně výrobních tajemství a padělání výrobků. „Čína má své zákony, v Pekingu sídlí patentový úřad. Pokud si na něm podnikatel zařídí příslušné dokumenty, získává velkou jistotu, že svůj produkt před paděláním ochrání,“ podotkl Schraml. Na konferenci se zdůraznilo, že je potřebné mít patent a ochranné známky zaregistrované na čínských patentových úřadech, registrace pouze v domovské zemi není dostatečná. Padělatelům výrobků, chráněných čínskými patenty, totiž čekají velké postihy, a je pravděpodobné, že většinu z nich hrozba trestu odradí.

Jak podotknul finanční ředitel společnosti Fermat Tomáš Slavík, která do Číny vyváží obráběcí stroje, čínští padělatelé jsou schopní vyrobit podobný produkt, ne však v dostačující kvalitě. „Klíčové je zamezit úniku dat o důležitých součástkách výrobku. Padělatelům se může povést, například na základě fotografie, zhotovit velmi podobný výrobek, ne však v konkurence schopné kvalitě,“ poznamenal Slavík. Podle něj se podnikatelé případného zkopírování svých výrobků bát nemusí. „Ve světě pořád funguje prestiž značek Made in Europe nebo Made in USA. Pro nakupující představují záruku kvality, a proto často zvolí raději výrobek s tímto označením,“ podotkl Slavík.

Skoro tři miliardy

To potvrdila i ředitelka odboru vztahů s veřejností a komunikace Exportní garanční a pojišťovací společnosti Hana Hikelová. „V některých oblastech Číňané ještě nejsou schopní vyrobit věci v kvalitě výrobků z Evropské unie nebo Spojených států, a těmi oblastmi jsou zejména dopravní prostředky nebo obráběcí stroje. V těchto oblastech zájem o čínské produkty v posledních letech klesá,“ uvedla Hikelová. I to je příležitost pro české exportéry. „Zaznamenáváme rostoucí zájem českých vývozců o získání zakázek v daném teritoriu. Mezi léty 2005 až 2015 jsme pojistili při exportu do Číny sto třicet šest smluv v hodnotě 2,6 miliardy korun,“ upozornila Hikelová.

Že je Čína trhem neomezených příležitostí, podotkl v úvodu konference náměstek ministra zahraničních věcí Miloslav Stašek. Zároveň připomněl, že při pronikání českých podniků na zahraniční trhy se podnikatelé mohou spolehnout na centrální podporu podniků. Ta byla ještě donedávna roztříštěná, a kompetence si vzájemně přerozdělovali Ministerstvo obchodu a průmyslu a Ministerstvo zahraničních věcí. „V oblasti spolupráci institucí došlo k obrovskému pokroku a stále se rozšiřuje, snažíme se zintenzivnit spolupráci třeba s hospodářskou komorou, nebo agenturou Czech Trade,“ zdůraznil Stašek. Jak už zaznělo na zahajovací konferenci celého projektu Trade Forum, která se konala v dubnu v Praze, nově se do spolupráce ministerstev a specializovaných agentur pro export přidá i Ministerstvo zemědělství.