Exportní pojišťovna EGAP letos plánuje zisky v řádu stovek milionů korun. Státní instituce by se tak měla dostat do plusových čísel poprvé od roku 2010. Nebýt projektu na výstavbu turecké elektrárny Adularya, mohla v něm být už minulý rok.

„Loňská ztráta 1,25 miliardy byla způsobena primárně tvorbou rezerv, a to nejen na případ výstavby elektrárny Adularya v Turecku. Ty činily 3,1 miliardy, což je 20 procent z pojištěné částky,“ řekl v rozhovoru pro HN generální ředitel EGAP Jan Procházka. „Ano, mohli jsme být v zisku. Ale nemá cenu hrát na nějaké kdyby,“ dodává.

Právě snaha zabránit pojistné události zabírá nejvíc času jak Procházkovi, tak i Karlu Burešovi, šéfovi České exportní banky, která výstavbu financovala zhruba 12 miliardami korun. Elektrárna měla být již čtyři roky hotová, český dodavatel Vítkovice Power Engineering ale zkrachoval a turecký odběratel byl znárodněn.

„Problémy byly na obou stranách. Turci potřebují elektřinu a chtějí zaměstnat lidi. My tam máme poskytnutý velký úvěr,“ vysvětluje Procházka, proč se tento případ řeší i na mezistátní úrovni.

Hlavní scénář, se kterým vláda pracuje, je převzetí celého projektu pod státní firmu Transgas. Turci by se zbavili úvěru a česká strana by se pokusila elektrárnu dokončit a buď ji prodat, nebo provozovat. Oficiálně ale zatím dohodu nechce nikdo příliš komentovat. A zda s tím budou souhlasit Turci, česká strana ještě neví. Téma se má projednávat na plánované návštěvě ministra průmyslu Havlíčka v Turecku.

Sám Procházka nyní předsedá řídicímu výboru, který má zhodnotit, jak dál postupovat. „Vláda pověřila EGAP, ať zpracuje studii proveditelnosti jak právní technickou, tak i finanční. A pokud získáme smysluplné výstupy, můžeme pokračovat dál. Ale nechci předbíhat. Bylo by nefér i vůči turecké straně vyměňovat si informace přes média,“ říká Procházka.

Rekordní roky

Kromě zmiňované ztráty si nicméně šéf státní pojišťovny loňský rok pochvaluje. EGAP pojistil vývoz celkově za 32 miliard, dostal se nově do tří zemí – Ghany, Ekvádoru a Bolívie – a hlásí rekordní vymoženou částku od neplatících klientů. „Loni jsme vymohli téměř 1,2 miliardy korun. A máme nakročeno k tomu, že to i letos překonáme – jen za první čtyři měsíce se nám podařilo vymoct 550 milionů,“ říká Procházka.

Slibně vypadá i množství pojištěných případů – od ledna to bylo zhruba 27 miliard korun, tedy jen o trochu méně než za celý předchozí rok. A to v tom není ještě nedávno oznámený případ Unistavu za 3,5 miliardy korun v Rusku.

Podle Procházky je nyní ale stěžejní, aby si pojišťovna vyčistila portfolio po problémových letech 2010 až 2012. Právě miliardové zkrachovalé případy z tohoto období, z nichž některé vyšetřuje i policie a padla už první obvinění, mohly za ztráty z předchozích let.

„Pro mě je dnes číslo, kolik toho vymůžeme, důležitější než množství nových obchodů. Trh je teď likvidní, banky se do některých transakcí rozhodnou jít i bez pojištění,“ říká šéf EGAP.

Pojišťovna například stále bojuje o záchranu mnoha pojištěných úvěrů v Rusku, na které dopadla tamní ekonomická krize před třemi lety. Na jejím začátku tam měl EGAP 126 případů, dnes jen 88 a zbytek je splacen. „Z toho je ale 25 smluv v pojistné události a 13 intenzivně monitorujeme,“ říká Procházka.

25 let od vzniku

Pojišťovna letos oslaví čtvrtstoletí od svého vzniku. Za tu dobu pojistila případy za více než 800 miliard korun ve 117 zemích světa. Jak již bylo zmíněno, za tu dobu byla spojena i s mnoha kontroverzními případy, které musí vedení řešit.

Již několik let se i proto debatuje o tom, jak systém státní podpory exportu zefektivnit a zprůhlednit. Nejčastěji zmiňovaná varianta počítá se spojením EGAP a České exportní banky. Akcionářská ministerstva se ale nejsou schopná na řešení shodnout.

Na výročí proto připravila pojišťovna konferenci, kterou navštíví i zástupci „cizích EGAP“ z celé Evropy. „Chceme ukázat, jak to funguje v jiných zemích. Ve Skandinávii se například všechny instituce spojují – v jednom open spacu za městem sedí jejich ČEB, EGEP, Czech Tourism i CzechTrade dohromady. Spolupracují, sdílejí asistentky…“ říká Procházka.

Vláda si sice nechává dělat další studii, která má zpracovat varianty státní podpory exportního financování. To ale podle Procházky není potřeba. „Všechny varianty již leží na stole pro další vládu a všem by pomohlo, kdyby bylo jasně řečeno, co bude dál,“ dodává.