Senegal dlouhodobě patří mezi nejdemokratičtější a politicky nejstabilnější země v Africe, což je do značné míry dáno homogenitou obyvatelstva a absencí etnického a náboženského napětí. Stejně jako ostatním africkým zemím se však ani Senegalu nevyhýbá rozšířená korupce a protekcionismus. Síla senegalské demokracie se znovu potvrdila v 03/2024, kdy byl zvolen nový prezident Bassirou Diomaye Faye, představitel opoziční strany Pastef. Výsledky voleb ukázaly sílu senegalských politických institucí a eliminovaly jejich rostoucí politizaci ze strany předchozího prezidenta Mackyho Salla v posledních letech (pokusy odstavit opozici prostřednictvím soudního pronásledování, rozhodnutí svévolně odložit prezidentské volby z původního termínu apod.). Po nástupu nové vlády došlo k auditu vládních financí a dat vykazovaných předchozí vládou v letech 2019 až 2024. Výsledky auditu odhalily, že předchozí vláda výrazně podhodnocovala rozpočtové schodky i výši veřejného dluhu Senegalu. Nová vláda prezidenta Fayeho se zavázala k posílení transparentnosti, odpovědnosti a řízení veřejného dluhu. Nutná fiskální konsolidace nicméně s největší pravděpodobností bude mít dopady na sociální programy, což by s ohledem na předvolební sliby Pastef týkající se navýšení sociálních výdajů mohlo zvýšit riziko sociálně-politických nepokojů. Výzvou pro prezidenta Fayeho tak bude zachovat ekonomickou, finanční i politickou stabilitu a zároveň přeměnit alespoň některé předvolební sliby (zejména institucionální reformu a protikorupční úsilí) v realitu, aby si udržel popularitu a podporu veřejnosti. Riziko pro ekonomickou a politickou stabilitu regionu představuje také špatná bezpečnostní situace v oblasti Sahelu, v jejímž důsledku došlo k vojenským převratům v několika zemích regionu. Senegal je však dosud před tímto zhoršujícím se bezpečnostním prostředím relativně chráněn.

Ekonomika Senegalu je poměrně malá, ovšem se značným potenciálem diverzifikace. Ačkoliv je ekonomika citlivá na různé šoky, rostla v posledním desetiletí relativně stabilním tempem. Od roku 2024 tempo hospodářského růstu v Senegalu dále zrychlilo, zejména díky zahájení těžby a exportu ropy v 06/2024 a zahájení exportu zemního plynu v 04/2025. HDP v roce 2024 vzrostl dle Světové banky o 6,9 % a v roce 2025 se růst odhaduje na 8,8 % HDP. Senegal disponuje poměrně stabilním přílivem remitencí, které dosahují 10 % až 11 % HDP ročně. Ekonomická aktivita země se pak soustředí zejména kolem Dakaru a na pobřeží. Z hlediska HDP na hlavu je Senegal stále chudou rozvíjející se zemí závislou na zahraniční finanční pomoci. Na druhou stranu se zemi daří udržovat dobré vztahy s mezinárodním společenstvím, které zajišťují dostatečné zdroje financování. Hlavními vývozními surovinami jsou ropné produkty, zlato, fosfáty a ryby.

Co se týče finančních rizik, zásadní událostí bylo zveřejnění předběžných výsledků auditu vládních financí v 09/2024, které ukázaly, že předchozí vláda zatajovala značnou část dluhů a půjček, což vedlo k výraznému zkreslení finanční situace země. MMF následně pozastavil probíhající program a spuštění nového programu je zatím ve fázi vyjednávání. V 02/2025 byly Účetním dvorem Senegalu zveřejněny finální výsledky auditu, které potvrdily, že dříve nezveřejněné závazky a skryté půjčky nezapočítané do výše vládního dluhu dosahovaly hodnoty asi 25,3 % HDP (HDP za rok 2023). Zatímco předchozí vláda vykazovala ke konci roku 2023 vládní dluh/HDP ve výši 74,4 %, reálná hodnota dle výsledků zmíněného auditu dosahovala asi 99,7 % HDP. Odhad výše vládního dluhu ke konci roku 2024 byl revidován na 105,7 % HDP a očekává se, že do konce roku 2025 by vládní dluh Senegalu mohl dosáhnout dokonce 114 % HDP. Pouze na platbu úroků v roce 2025 padne dle odhadů více než pětina vládních příjmů. Zásadní je nyní vztah MMF a nové vlády, který dle všech dostupných informací zůstává přátelský, přesto spuštění nového programu MMF se oproti původním očekáváním stále oddaluje. Výrazně také vzrostlo riziko suverénního defaultu v dalších letech.