Moc je centralizována v rukou prezidenta Vladimíra Putina, který svůj post obhájil v posledních prezidentských volbách v březnu 2024. Poslední ústavní změny mu umožňují opětovně kandidovat, což by v případě volebního úspěchu znamenalo prodloužení jeho funkčního období do roku 2036. Opozice je znevýhodněná, roztříštěná a slabá. V únoru 2022 propukla válka na Ukrajině, která zásadně ovlivňuje ekonomiku i veřejné finance. Zásadně se navýšily veřejné výdaje na zbrojení, průmysl je militarizován. Pokračuje odklon Ruska od Západu, který rozšiřuje sankce uvalené na Rusko a politicky, finančně i vojensky podporuje Ukrajinu. Existuje riziko vyvlastnění, zvláště pokud Západní země přistoupí k použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině.

Rusko disponuje velkou a relativně vyspělou ekonomikou s obrovským surovinovým bohatstvím. Ekonomika doplácí na dlouhodobé zásadní strukturální problémy - závislost na vývozu ropy a zemního plynu, nedostatečná konkurenceschopnost, dlouhodobě nízká míra investic, slabší infrastruktura, slabé instituce, korupce, rigidní pracovní trh, vysoké angažmá státu a velkých firem v ekonomice, včetně intervencionistického přístupu vlády a stárnoucí populace. Orgány státu budou výhledově pravděpodobně dominovat tvorbě hospodářské politiky (investice z vládních zdrojů, podpora spotřeby atp.) a vláda se nebude spoléhat na soukromý sektor jako zdroj hospodářského impulzu. V kombinaci s konfliktem na Ukrajině a nově také útoky Ukrajinců na ruské rafinerie tak ekonomický růst Ruska značně zeslábnul a v příští roce hrozí technická recese. EU se společně se západními partnery snaží omezit financování Ruska, kterému se však daří sankce obcházet. Státy jako Čína, Indie a Turecko se k sankcím nepřidaly a nakupují ruské komodity se slevami. Problémem jsou snižující se ceny ropy, které klesají na před-covidovou úroveň.  

Západní země zmrazily Rusku více jak polovinu devizových rezerv a Rusko v červnu 2022 formálně defaultovalo, i když finančních a devizových prostředků mělo technicky dostatek. Všechny tři externí ratingové agentury od začátku dubna 2022 přestaly Rusko hodnotit (po drastických propadech ratingů). Veřejné a externí zadlužení zůstává nízké. Vláda pokračuje v obezřetné fiskální politice. Přechod na válečnou ekonomiku, různé vládní stimuly a sankce Západních zemí zvýšily inflaci, se kterou centrální banka bojuje za pomoci vysokých úrokových sazeb a kurzových intervencí. Inflaci se CB postupně daří snižovat, ale zůstává stále nad inflačním cílem, a pokles úrokových sazeb proto bude jen pozvolný a opatrný. Rozpočtové financování je relativně napjaté, musí se omezovat výdaje a postupně se zvyšují daně.