Po období politických otřesů v srpnu 2024, kdy masové protesty vedly k pádu vlády premiérky Šajch Hasíny Vadžídové a strany Awami League (AL), se výhled politické stability pro období 2026 až 2030 částečně zlepšil. Přispělo k tomu vítězství koalice vedené Bangladéšskou nacionalistickou stranou (BNP) v parlamentních volbách v únoru 2026. BNP získala 209 mandátů z 297, a zajistila si tak dvoutřetinovou většinu. Legitimitu volebního procesu však oslabuje zákaz účasti AL a relativně nízká volební účast ve výši 59,44 %. Premiérem se stal předseda BNP Tarique Rahman. Nová vláda představila ambiciózní akční plán pro prvních 180 dní, který zahrnuje 11 prioritních oblastí. Jeho realizace však pravděpodobně bude nerovnoměrná kvůli omezené administrativní kapacitě státu. Hlavní opoziční silou se stala převážně islamistická aliance „11 Parties“, která získala 77 mandátů. Její nejsilnější součást – strana Jamaat-e-Islami - obsadila 68 křesel a získala významné postavení v domácí politice, přestože v minulosti čelila obviněním z vazeb na teroristické skupiny. V referendu konaném souběžně s volbami podpořilo 68 % hlasujících Červencovou chartu, jejímž cílem je posílit správu státu, institucionální kontrolní mechanismy a vytvořit podmínky pro ústavní reformy. Jejich uskutečnění však budou komplikovat slabé instituce, korupce a přetrvávající společenské napětí. Dlouhodobým bezpečnostním rizikem zůstává působení radikálních islamistických skupin. Vláda rovněž požádala OSN o tříleté odložení plánovaného ukončení statusu nejméně rozvinuté země, původně stanoveného na listopad 2026. Přes příznivější politický výhled proto nelze považovat riziko obnovení nepokojů a politické nestability za zažehnané. Ekonomický výhled je ve střednědobém horizontu stabilnější. Průměrný meziroční růst reálného HDP by měl ve fiskálních letech 2026/27 až 2029/30 dosahovat necelých 6 %, přičemž hlavním pilířem ekonomiky zůstane sektor služeb následovaný průmyslem. Zemědělství si nadále udrží pozici největšího zaměstnavatele, jeho výkonnost však bude výrazně vystavena klimatickým rizikům. Pozitivním faktorem je uzavření reciproční obchodní dohody s USA v únoru 2026 a očekávané postupné zmírňování inflačních tlaků. Vývoj bude naopak zatěžovat přetrvávající deficit běžného účtu platební bilance, slabá exportní diverzifikace, nedostatečná infrastruktura, energetické problémy a vysoký podíl špatných úvěrů v bankovním sektoru. Návrh rozpočtu na fiskální rok 2026/27 klade důraz na makroekonomickou stabilitu, podporu domácích investic a zmírnění dopadů vysokých životních nákladů, současně však musí ekonomiku připravovat na budoucí ukončení statusu LDC. Zásadní fiskální slabinou zůstávají mimořádně nízké veřejné příjmy, které dosáhly pouze cca 8,3 % HDP v roce 2024 a 9,5 % HDP v roce 2025. Fiskální deficit se má v roce 2026 meziročně zvýšit, což přispěje k růstu vládního dluhu z 38,6 % HDP v roce 2025 na 40,1 % HDP v roce 2026. Problematické jsou také vysoké náklady na dluhovou službu, omezené fiskální rezervy a závislost na zahraničním zvýhodněném financování. Měnová politika zůstává restriktivní kvůli přetrvávající inflaci, přičemž prostor pro její postupné a opatrné uvolňování by mohl vzniknout od konce roku 2026. Rizikem zůstává slabý bankovní sektor, zatížený vysokým podílem nesplácených úvěrů, nedostatečnou kapitálovou vybaveností a nejasnostmi ohledně řešení problémových bank, což může potenciálně zvýšit fiskální náklady státu.