Ghana je jednou z nejstabilnějších a nejdemokratičtějších zemí západní Afriky. V čele státu stojí od 01/2025 prezident John Mahama, který byl prezidentem i v letech 2012 až 2017. Mahamova politická strana NDC dle očekávání získala v posledních parlamentních volbách nadpoloviční většinu (183 křesel z 276), vláda tak má dostatečně silnou pozici k prosazení nutných reforem. Dosavadní protivládní protesty se s nástupem nové vlády uklidnily, přesto do budoucna lze očekávat jejich návrat, zejména v souvislosti s nutnou fiskální konsolidací, kterou vláda bude nucena provádět i nadále.

Ekonomika Ghany je relativně malá s odhadovaným nominálním HDP ve výši asi 88 mld. USD v roce 2025 (dle MMF). Těží však z bohatých a rozmanitých přírodních zdrojů (zlato, kakao, ropa). Po zpomalení ekonomiky v roce 2020 Ghana zažila v roce 2021 výrazné oživení. Průměrný hospodářský růst od roku 2021 každoročně dosahuje 4,4 % HDP a růst o   4 % HDP až 4,4 % HDP se očekává i v roce 2025 a 2026. V posledních letech rychle roste produkce zlata a další růst se očekává i do budoucna. Naopak produkce ropy dosáhla svého vrcholu v roce 2019 a od té doby především v důsledku stárnutí ropných polí postupně klesá. Pozitivem pro budoucí těžbu ropy i zemního plynu by měl být objev nových komerčně využitelných zásob v komplexu Eban-Akoma, který byl vládou potvrzen v 07/2025. Tradičně silný sektor pěstování kakaa v roce 2024 zaznamenal navzdory vysoké ceně kakaa na globálním trhu silný propad příjmů, způsobený primárně výrazným snížením produkce (mezi lety 2021 a 2024 asi o polovinu). K propadu produkce kakaa došlo v důsledku souběhu několika nepříznivých faktorů, zejména nepříznivého počasí a klimatických změn (střídání extrémních such a nadměrných dešťů), nemocí a škůdců (kakaový virus napadající výhonky, černá hniloba a mšice), nelegální těžby zlata (mění původně farmářskou půdu na těžařskou, což vede k devastaci půdy a jejímu znehodnocení pro pěstování kakaa) a také stárnoucí populací farmářů (nemají potřebné know-how k modernizaci a zvýšení efektivity produkce). Dlouhodobým problémem zůstává vysoká inflace, zranitelnost místní měny, vysoké úrokové sazby, celkový pokles životní úrovně, makroekonomická nestabilita, probíhající restrukturalizace veřejného dluhu a s tím související omezení veřejných výdajů. Všechny tyto faktory mají negativní dopad na spotřebu domácností a důvěru podnikatelů v ekonomiku.

 Co se týče výše zmíněné restrukturalizace vládního dluhu, v 12/2022 vláda oznámila pozastavení splácení části externího dluhu, včetně eurobondů, komerčních i bilaterálních půjček. Následně se Ghana začátkem ledna 2023 jako čtvrtá africká země (po Zambii, Čadu a Etiopii) oficiálně přihlásila do programu zemí G20 na oddlužení vysoce zadlužených zemí (tzv. G20 Common Framework). Restrukturalizace dluhu byla nezbytná, protože jen na úroky vláda vydávala více jak polovinu rozpočtových příjmů. Do 07/2025 došlo k úspěšné restrukturalizaci asi 93 % celkového dluhu původně určeného k restrukturalizaci. Finanční situaci vlády výrazně zlepšuje skutečnost, že od 05/2023 má Ghana možnost čerpat finanční prostředky v rámci nového ECF programu MMF. Tento program by měl probíhat až do 05/2026 a měl by umožnit Ghaně načerpat více než 3 mld. USD. Do konce 07/2025 se zatím Ghaně podařilo načerpat asi 2,4 mld. USD, resp. asi 1,7 mld. SDR.