Laos

Stručný politický a ekonomický přehled: 

Laos zůstává stabilním, avšak výrazně autoritářským státem, v němž si Laoská lidová revoluční strana (LPRP) nadále udržuje monopol na moc a prostřednictvím rozsáhlé kontroly státní správy, bezpečnostního aparátu i veřejného prostoru účinně eliminuje riziko vzniku organizované opozice či rozsáhlejších protestů. Potvrzení Thonglouna Sisoulitha ve funkcích generálního tajemníka LPRP a prezidenta republiky na stranickém kongresu v roce 2026 podtrhlo kontinuitu režimu a odložilo otázku nástupnictví až k roku 2031. Probíhající administrativní reformy a centralizační opatření sice vláda prezentuje jako snahu o zvýšení efektivity státní správy, ve skutečnosti však dále posilují kontrolu strany nad státním aparátem. Prioritou vlády v nadcházejících letech zůstane především stabilizace veřejných financí, řešení vysokého zadlužení, přilákání zahraničních investic a pokračování restrukturalizace dluhu. V zahraniční politice bude Laos nadále formálně prosazovat princip nevměšování a regionální spolupráce, avšak jeho rostoucí ekonomická závislost na Číně bude dále posilovat její vliv na směřování země. Celkově očekáváme, že politické prostředí zůstane ve střednědobém horizontu stabilní a předvídatelné, přestože dlouhodobým strukturálním rizikem zůstává vysoká koncentrace moci, klientelistický charakter režimu a rostoucí závislost na externích partnerech, zejména Číně. Problémem je také všudypřítomná korupce.

               Laoská ekonomika zůstává malá, málo diverzifikovaná a zranitelná vůči vnějším šokům, přestože se jí po pandemii podařilo obnovit hospodářský růst a výrazně zmírnit inflační tlaky. Růst v letech 2025–2026 je nadále tažen především energetikou, těžbou, službami, cestovním ruchem, dopravou a logistikou, přičemž důležitou roli hraje také rozvoj dopravní infrastruktury v čele s čínsko-laoskou železnicí. Přes postupnou stabilizaci makroekonomického prostředí však Laos nadále čelí vysokému zadlužení, omezené průmyslové základně, přetrvávajícím strukturálním nerovnováhám, nedostatku kvalifikované pracovní síly a silné závislosti na vývozu elektřiny, komodit a ekonomickém vývoji v Číně a Thajsku. Významným rizikem zůstává i vysoká koncentrace exportních a devizových příjmů v hydroenergetice, která zemi činí citlivou na hydrologické podmínky a klimatické změny, stejně jako fiskální problémy státní energetické společnosti EDL. Střednědobý růstový potenciál proto bude záviset především na schopnosti země dále diverzifikovat ekonomiku, posílit zpracovatelský průmysl a služby, zlepšit podnikatelské prostředí a omezit závislost na přírodních zdrojích a externích partnerech. Celkově očekáváme, že ekonomika bude i nadále růst, avšak pomalejším tempem než před pandemií a za pokračující zvýšené citlivosti na vnější ekonomické, finanční a klimatické šoky.

Přestože se finanční situace Laosu v letech 2025–2026 postupně stabilizovala, zejména díky poklesu inflace, stabilizaci měny, růstu devizových rezerv, fiskální konsolidaci a postupnému snižování poměru veřejného dluhu k HDP, země nadále patří mezi nejrizikovější ekonomiky regionu z hlediska veřejných financí a schopnosti splácet zahraniční závazky. Laos zůstává podle MMF v kategorii „in debt distress“, přičemž jeho dluhová udržitelnost je ve značné míře závislá na pokračující reprofilaci a odkladech splátek poskytovaných především čínskými věřiteli, kteří drží významnou část externího dluhu. Fiskální prostor vlády nadále omezuje úzká příjmová základna, vysoké náklady na obsluhu dluhu a potřeba financovat rozsáhlé splátky jistiny, což zvyšuje riziko odkládání méně prioritních veřejných investic. Přetrvávají také strukturální slabiny v podobě vysokého podílu zahraničního dluhu, omezené transparentnosti některých makroekonomických a dluhových dat, zranitelnosti vůči kurzovým výkyvům a slabších míst bankovního sektoru, zejména dolarizace, nízké transparentnosti kvality aktiv a podkapitalizace části institucí. Celkově proto očekáváme, že finanční rizika i riziko nesplácení externích závazků zůstanou v nejbližších letech velmi vysoká, byť oproti období let 2022–2024 vykazují zřetelné známky postupného zmírňování.

Aktualizováno k: 4.9.2026
Barometr rizik EGAP: 
F
Hodnocení rizikovosti země vychází z komplexního interního hodnocení politické, ekonomické a finanční situace země. Zohledňuje nejen suverénní riziko země, ale také platební zkušenosti EGAP a ECAs skupiny OECD, rizika plynoucí ze struktury ekonomiky, politické situace, právního, bezpečnostního a podnikatelského prostředí, bankovního sektoru a další.
OECD: 
7
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde 
Silné stránky: 

Naleziště nerostných surovin

Rostoucí ekonomika

Dosavadní politická stabilita

Integrace v rámci ASEAN a WTO

Hydroenergetický potenciál

Slabé stránky: 

Chudá a malá ekonomika

Závislost na zahraničních zdrojích

Vysoký zahraniční dluh

Citlivost ekonomiky na externí šoky

Vysoká míra korupce

Špatné podnikatelské prostředí

Náchylnost k suchům a záplavám v důsledku klimatických změn

Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz


Základní makroekonomické údaje

[zdroj: MMF]
2010201120122013201420152016201720182019202020212022202320242025


Legenda