Namibie je presidentskou republikou. Hlavou státu je od března 2025 Nandi-Ndaitwah. Od získání nezávislosti země v roce 1990 politické scéně dominuje strana SWAPO, která vedla osvobozenecký boj proti jihoafrické nadvládě. Oficiální opozici aktuálně reprezentuje strana IPC. Poslední všeobecné volby proběhly na konci roku 2024 a následující se pravděpodobně uskuteční v roce 2029. Ačkoli se země potýká s vážnými socioekonomickými problémy (např. vysokou nezaměstnaností, nerovností v rozdělení příjmů, chudobou atp.) a také zvýšeným společenským napětím v určitých lokalitách, nepředpokládá se, že by se problém měl v dohledné době vymknout kontrole a přerůst v rozsáhlé společenské nepokoje. V řešení výše uvedeného namibijská vláda uplatňuje opatření charakteristická přerozdělováním (vykazuje tedy jisté levicové prvky) – např.: National Equitable Economic Empowerment Framework (NEEEF), které cílí na posílení postavení dříve znevýhodněných Namibijců. Navzdory výše uvedenému je vláda současně také relativně pro-podnikatelská. Na posílení soukromého sektoru v ekonomice a další cíle se např. zaměřuje šestý národní rozvojový plán (NDP6). Očekávají se dobré vztahy s EU (zejm. s Německem – díky dohodě o vypořádání nespravedlností napáchaných v koloniální době) i Čínou a Ruskem. Namibie je v Africe považována za relativně demokratickou a politicky stabilní zemi.

Nedostatečná diversifikace hospodářství, malá velikost ekonomiky a silné navázání na sousední JAR se promítá ve formě vysoké citlivosti k externím hospodářsko-politickým šokům. Vláda proto slibuje vytvoření stabilnější a udržitelnější ekonomiky postupným rozvojem dalších sektorů – např. zemědělství a rybolovu, zpracovatelského průmyslu, cestovního ruchu, digitálních technologií a obnovitelné energie. Za účelem dosažení výše uvedeného vláda podporuje zahraniční investice. Na své cestě k vyššímu stupni diversifikace Namibie čelí klimatickým problémům (sucho). Reálný HDP Namibie se v roce 2024 zvýšil meziročně o 3,7 % a za rok 2025 se očekává růst v rozmezí 3,7 % až 3,9 %. Klíčovým obchodním partnerem Namibie je JAR. Namibie je aktuálně čistým dovozcem elektřiny, ale do roku 2028 hodlá pokrýt 80 % své spotřeby elektřiny z domácích zdrojů (především na bázi obnovitelných zdrojů energie). Namibijský program zeleného vodíku podpoří zamýšlený rozvoj obnovitelných zdrojů energie v zemi. Vodík je určen především pro exportní trhy, ale Namibie plánuje využít své solární a větrné zdroje k výrobě zeleného vodíku (což by Namibii na území Afriky postavilo do role lídra v oblasti zelené energetiky). Těžební sektor je zatím klíčový a export nerostných surovin reprezentuje 40 % celkového exportu (především se jedná o diamanty, uran, zlato). Daří se vyvážet i ryby a produkty z nich, hospodářská zvířata atp. Obchodní cla USA představují riziko, jelikož namibijské příjmy z vývozu jsou zranitelné vůči změnám poptávky u největších exportních partnerů Namibie – Číny, Jihoafrické republiky a Botswany.

V oblasti fiskálního plánování na roky 2025 až 2027 vláda kalkuluje se zvýšením výdajů na rozvoj hospodářství. Předmětný nárůst fiskálních výdajů by dle vládních prohlášení měl být kompenzován snížením provozních výdajů státu. Představa, že navýšení investičních výdajů bude kompenzováno redukcí provozních nákladů se však na základě historických zkušeností nezdá být reálná. Výše uvedené proto bude mít tendenci se promítnout ve formě fiskálních deficitů.  Vládní dluh dosáhl v roce 2024 asi 65 % HDP a i přes výše uvedené existuje možnost jeho poklesu na 62,5 % HDP (2025). V zahraniční měně má Namibie denominovaných cca 20 % vládního dluhu (převážně v jihoafrických randech). Externí dluh činil v roce 2024 cca 65,6 % HDP (s potenciálem poklesu). Náklady na dluhovou službu jsou zvýšené a za rok 2024 činily 14,4 %. Vláda má v úmyslu splatit 500 milionů USD z eurobondu ve výši 750 milionů USD splatného v říjnu 2025 prostřednictvím rezervního fondu vytvořeného na bázi příjmů ze SACU. Zbývající třetinu chce stát refinancovat prostřednictvím domácího kapitálového trhu. Monetární politika Namibie bohužel není nezávislá. Je to dáno tím, že země je členem Common Monetary Area s čímž souvisí fakt, že namibijský dolar je vázán na jihoafrický rand v poměru 1:1. Devizové rezervy odpovídají 4,2 měsícům dovozu a očekává se jejich nárůst. Bankovní sektor je na poměry ekonomiky rozsáhlý (cca 80 % HDP) a je pro něj charakteristický vysoký stupeň zahraničního vlastnictví (zejm. JAR) a vysoký stupeň koncentrace.