Peru
Stručný politický a ekonomický přehled:
V Peru je zavedený prezidentský systém. Poslední volby v roce 2021 nečekaně vyhrála nově založená levicová strana v čele s Pedrem Castillou, který se stal prezidentem, ale nevládl dlouho. Jeho levicová nástupkyně Boluarte sice vládla až do roku 2025, ale byla silně neoblíbená u veřejnosti a udržela se u vlády jen díky tomu, že ji spíše pravicový kongres trpěl výměnou za posílení své moci, např. na úkor moci soudní. Přes veškerou snahu ani ona nedotáhla svůj mandát do konce. Problémem je korupce, prakticky všichni prezidenti v poslední době a mnoho poslanců čelí/čelilo obviněním z korupce. Politický systém je systémově rizikový, protože pouští do kongresu velký počet stran a vítězná strana má zpravidla minoritu a slabou akceschopnost. Polarizující se politika a společnost představuje v dlouhodobějším výhledu nemalá rizika politické paralýzy, populismu atd. Možnou pozitivní změnou je změna ústavy v 03/2024, která po více než 30 letech znovuzavádí Senát a umožňuje znovuzvolení kongresmanů a senátorů. Případné pozitivní hodnocení změny ústavy na politický systém bude závislé na praktické implementaci po volbách v 04-06/2026. Aktuálně probíhají volby a související politický chaos, audit výsledků apod. podtrhují značná politická rizika Peru.
Peru je středně velkou ekonomikou s regionálně průměrným HDP na hlavu. Rozvoji zásadně pomohlo před-covidové atraktivní a predikovatelné podnikatelské prostředí, příliv investic a těžba. Peru je globálně jedním z hlavních vývozců mědi. Vyváží také zlato, zinek a zemědělské produkty. Je atraktivní pro turismus. Má vyspělé ekonomické instituce, včetně nezávislé centrální banky. Naopak politické instituce jsou plné korupce, byrokracie, střetů a neefektivity. Politika a politická nejistota i protesty obyvatel mají významný negativní vliv na ekonomiku a snížení ekonomického potenciálu pod 3 % růstu ročně. Případná eskalace sociálního a politického napětí by mohla mít negativní vliv na ekonomiku, stejně jako tomu bylo na přelomu let 2022 a 2023. Ekonomiku mohou brzdit také výraznější projevy klimatického jevu El Niňo a související sucha a záplavy.
Finanční bilance vlády je velmi dobrá. Veřejné zadlužení na úrovni 30-35 % HDP patří mezi nejnižší v Latinské Americe. Deficity bývají mírné, rozpočtová politika obezřetná. Placené úroky činí jen cca 8 % rozpočtových příjmů. Centrální banka již v létě 2023 zahájila proces snižování úrokových sazeb s ohledem na zvolňující inflaci. Běžný účet je v mírném přebytku, pozitivně ho ovlivňuje vývoz těžených nerostů, zemědělských produktů či turismus. Naopak zvýšené ceny ropy mají negativní dopad. Devizové rezervy jsou vysoké a ke krytí menších externích šoků plně postačují.
Aktualizováno k: 6.5.2026
OECD:
3
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde
pe
Silné stránky:
nerostné bohatství
silná fiskální bilance vlády
vyspělé ekonomické instituce
vysoké devizové rezervy
Slabé stránky:
politická polarizace a fragmentace, populismus
slabé politické instituce, protesty obyvatel
rozsáhlá šedá ekonomika
závislost na vývozu komodit
Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz
Základní makroekonomické údaje
[zdroj: MMF]| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |

