Tanzanie

Stručný politický a ekonomický přehled: 

Tanzánie patří mezi politicky nejstabilnější země subsaharské Afriky. Po nástupu prezidentky Samii Suluhu Hassan v březnu 2021 došlo k výraznému zlepšení vztahů se zahraničními investory, mezinárodními finančními institucemi i západními partnery. Vláda postupně odstranila některé regulatorní překážky pro investice a usilovala o zlepšení podnikatelského prostředí. Pozitivní očekávání však byla v posledních dvou letech částečně oslabena rostoucími obavami z omezování občanských svobod, opozice a médií. Prezidentka Hassan obhájila mandát v prezidentských volbách v říjnu 2025, jejichž průběh byl poznamenán vyloučením hlavních opozičních kandidátů, protesty a kritikou ze strany mezinárodních organizací. Přesto se v krátkodobém horizontu neočekávají zásadní politické otřesy a vládnoucí strana CCM si nadále udržuje dominantní postavení. 

Ekonomika Tanzánie je relativně diverzifikovaná a patří mezi největší a nejrychleji rostoucí ekonomiky východní Afriky. Země disponuje významnými zásobami zlata, niklu, uhlí, železné rudy a zejména rozsáhlými nalezišti zemního plynu. Hospodářský růst je podporován investicemi do infrastruktury, průmyslu, těžebního sektoru a služeb. Mezi klíčové projekty patří výstavba standardněrozchodné železnice (SGR), vodní elektrárna Julius Nyerere, východoafrický ropovod EACOP propojující ugandská ropná pole s přístavem Tanga a připravovaný LNG projekt v hodnotě přibližně 30 mld. USD realizovaný ve spolupráci se společnostmi Shell, Equinor a ExxonMobil. Podle MMF by ekonomika měla v roce 2026 vzrůst o přibližně 5,9 % a ve střednědobém horizontu si udržet tempo růstu okolo 6 %.

Fiskální situace země zůstává relativně příznivá. Veřejný dluh se pohybuje okolo 49 % HDP a podle MMF by měl v následujících letech mírně klesat. Rizikem nadále zůstává vysoký podíl zahraničního dluhu na celkovém zadlužení a rostoucí náklady na jeho obsluhu, ačkoli dluhová udržitelnost je MMF i Světovou bankou nadále hodnocena jako zachovaná. Silnou stránkou Tanzánie je pokračující spolupráce s MMF v rámci programů Extended Credit Facility (ECF) a Resilience and Sustainability Facility (RSF), které přispívají k makroekonomické stabilitě, posilování veřejných financí a realizaci strukturálních reforem.

Aktualizováno k: 3.7.2026
Barometr rizik EGAP: 
D
Hodnocení rizikovosti země vychází z komplexního interního hodnocení politické, ekonomické a finanční situace země. Zohledňuje nejen suverénní riziko země, ale také platební zkušenosti EGAP a ECAs skupiny OECD, rizika plynoucí ze struktury ekonomiky, politické situace, právního, bezpečnostního a podnikatelského prostředí, bankovního sektoru a další.
OECD: 
6
Země jsou zařazovány do 8 rizikových kategorií 0 až 7, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do zvláštní kategorie 0 (nula) patří země s vyspělými finančními trhy, u kterých by minimální pojistné sazby státem podporovaných pojišťoven neměly být nižší než tržní sazby komerčních (státem nepodporovaných) finančních institucí. Podrobnější informace si můžete přečíst na webu organizace OECD - zde 
Silné stránky: 

velikost a diverzifikace ekonomiky

obrovské přírodní bohatství

otevřenost vůči zahraničním investorům

Slabé stránky: 

nízké vládní příjmy a rostoucí podíl nákladů na platby úroků na vládních příjmech

vysoký podíl externího dluhu na celkovém vládním zadlužení

v minulosti nepředvídatelná vládní politika a nejistota v případě změny vlády

Chcete vědět víc? Kontaktujte náš analytický tým na adrese countryrisk@egap.cz


Základní makroekonomické údaje

[zdroj: MMF]
2010201120122013201420152016201720182019202020212022202320242025


Legenda