Uruguay je jednou z nejdemokratičtějších a politicky nejstabilnějších zemí Latinské Ameriky. Vládní politika je dlouhodobě předvídatelná, transparentní a přátelská k zahraničním investorům. Také riziko populismu je výrazně nižší než u většiny ostatních zemí v regionu. Poslední prezidentské volby konané na podzim 2024 vyhrál ve druhém kole kandidát opoziční levicové FA (Frente Amplio) Yamandú Orsi, který se úřadu prezidenta ujal 1. 3. 2025. Navzdory vítězství opozice se očekává kontinuita dosavadní vládní politiky. Jedinou zásadní změnou oproti dosavadní vládě bude zřejmě úsilí nové vlády o změnu důchodové reformy z roku 2023. Možné je také jisté navýšení daní za účelem pokrytí plánovaného zvýšení sociálních výdajů.

               Ekonomika Uruguaye je poměrně malá, otevřená a silně provázaná s ostatními zeměmi v rámci bloku Mercosur, zejména s Brazílií a Argentinou. Země má také jeden z nejvyšších příjmů na hlavu v Latinské Americe a zároveň jedno z nejrovnějších rozdělení příjmů napříč populací. Přírodní zdroje v Uruguayi jsou značně omezené a mezi nejvýznamnější patří především těžba a následný vývoz dřeva a celulózy (asi 13 % celkového exportu v roce 2023). Velmi důležité je také zemědělství, které vytváří více než 60 % celkového exportu (zejména hovězí, mléko a další živočišné produkty, obiloviny a sójové boby). Vláda se snaží vývoz diverzifikovat z pohledu destinace (roste obchodní spolupráce s Čínou i EU) i skladby vyvážených artiklů, přesto Uruguay zůstává značně zranitelná vůči kolísavým cenám komodit i ekonomickým krizím v Brazílii a Argentině. Další slabinou Uruguaye zůstává závislost na dovozu ropy. Uruguay v posledních letech významně diverzifikovala výrobu elektřiny směrem od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům a v současné době vyrábí více než 98 % veškeré elektřiny z obnovitelných zdrojů, především z větrné a vodní energie. Stále významnějším rizikem do budoucna budou pro Uruguay také klimatické změny, zejména extrémnější období sucha, která ohrožují výstupy zemědělství i dostatek pitné vody pro běžnou populaci. Po hospodářském zpomalení v roce 2023 (právě s ohledem na extrémní sucha) došlo v roce 2024 k hospodářskému růstu o 3 % až 3,5 % HDP. V dalších letech se očekává hospodářský růst průměrně o 2,75 % ročně. Dlouhodobým problémem je poměrně vysoká inflace, inflační cíl se od roku 2013 podařilo splnit poprvé až v roce 2023, kdy inflace dosáhla 5,9 %. V roce 2024 se podařilo inflaci dále snížit a průměrně dosahovala dle různých zdrojů asi 4,8 % až 5,3 %. V roce 2025 se očekává růst inflace, avšak i nadále by měla splňovat hodnotu v rámci cílovaného inflačního pásma.

                Výše vládního dluhu je udržitelná a v roce 2025 i nejbližších letech se očekává její stabilizace kolem 59 % HDP. Vláda od roku 2020 dodržuje fiskální pravidlo a zároveň postupně provádí fiskální konsolidaci. Struktura vládního dluhu je poměrně příznivá z pohledu dlouhé splatnosti i vysokého podílu půjček s fixními sazbami. Výdaje na platby úroků jsou rovněž na udržitelné úrovni a každoročně se pohybují kolem 8 % až 9 % vládních příjmů. Hlavní slabinou dluhového zatížení Uruguaye jsou potenciální měnové šoky. V současné době je v cizích měnách denominováno asi 45 % celkového vládního dluhu. Na druhou stranu riziko krize vládní likvidity je významně sníženo dostatečnými finančními a devizovými rezervami vlády. Od roku 2020 devizové rezervy dlouhodobě dosahují 14 mld. až 16 mld. USD, resp. téměř 20 % HDP v roce 2024.