Tuto připravenost EGAP potvrdil na květnové konferenci o příležitostech pro české firmy při výstavbě jaderných elektráren ve světě. „V Česku je celkem šest bank připraveno poskytnout financování. My nabízíme pojištění odběratelských úvěrů a můžeme spolupracovat s významnými světovými exportními agenturami,“ uvedl generální ředitel EGAP Jan Procházka.

EGAP už ostatně uzavřel dohody o spolupráci s předními exportními agenturami, jakými jsou například čínská Sinosure, ruská EXIAR, korejská K-sure, či americká US EXIM. A právě EXIAR zajistila část pojistky, kterou EGAP poskytl společnosti Škoda JS na dostavbu slovenské jaderné elektrárny Mochovce. Na EXIAR připadla necelá pětina pojištěné částky, která celkově přesáhla 9 miliard korun.

Podpora českých exportérů v oblasti jaderné energetiky ostatně není pro EGAP ničím novým. České společnosti, jako jsou Škoda JS, Doosan Škoda Power či Královopolská RIA, v minulých letech i za pomoci státního pojištění dodávaly komponenty pro výstavbu jaderných elektráren například právě na Slovensku či na Ukrajině.

Konkrétně na Slovensku EGAP pojistil od roku 2009 dodávky komponent na výstavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce, a to v celkové hodnotě přesahující 20 miliard korun. Na této stavbě se tak i díky EGAP významnou měrou podílely společnosti Škoda JS, Doosan Škoda Power, Královopolská RIA, ČKD Praha DIZ, Modřany Power a Chladicí věže Praha.

Zakázky pro elektrárnu Mochovce tvoří valnou většinu z pojistných kontraktů v hodnotě 23,7 miliard korun, které zatím EGAP v odvětví jaderné energetiky uzavřel. Nicméně čeští výrobci se prosadili i v dalších zemích. Byla to opět společnost Škoda JS, která dodala v letech 2009 až 2013 díly pro elektrárny společnosti NAEK Energoatom. Ta na Ukrajině patří mezi hlavní výrobce elektrické energie. EGAP v tomto případě uzavřel pojistné smlouvy v hodnotě 1,9 miliardy korun.

Desítkami až stovkami milionů korun pak český stát podpořil prostřednictvím exportního pojištění vývoz dílů a technologií pro jadernou energetiku například do Německa, Maďarska, Finska, Ruska, Švédska či na Tchaj-wan. Jan Procházka pak upozornil na zajímavé příklady další výstavby jaderných elektráren v zahraničí. Třeba Spojené arabské emiráty v současnosti staví za 20 miliard dolarů zbrusu novou jadernou elektrárnu Barakah. Čtyři reaktorové bloky by měly být postupně spuštěny v letech 2017 až 2020. Hlavním dodavatelem je korejský koncern KEPCO. Mezi jeho subdodavatele patří i americké společnosti. A ty se rozhodla podpořit americká exportní agentura US EXIM. V roce 2012 poskytla Emirátům úvěr na nákup amerických komponent ve výši dvou miliard dolarů. Tím podpořila pět tisíc pracovních míst v sedmnácti státech USA.

Dalším příkladem je zapojení ruské exportní agentury EXIAR do stavby jaderné elektrárny v Indii. Hlavním dodavatelem je ruský Atomstrojexport, který má do roku 2022, respektive 2023 postavit a zprovoznit dva bloky elektrárny Kudankulam v ceně necelých šesti miliard dolarů. Aby zajistil hladké plnění kontraktu, dohodl se EXIAR s ruskou VTB Bank na takzvané „credit insurance policy“ v celkovém objemu 7 miliard rublů.

Speciálním způsobem podpory domácích exportérů v jaderné energetice je spolupráce Francie a Číny na výstavbě dvou bloků atomové elektrárny Taishan. V roce 2008 nejdříve vznikla čínsko-francouzská společnost TNPC, která je zodpovědná za výstavbu elektrárny. O rok později uzavřela francouzská banka Societe Generale s čínskými Bank of China, China Development Bank a společností CGN dohodu o spolupráci v oblasti exportních úvěrů. Francie pak dle médií poskytla Číně úvěry na nákup francouzských komponent ve výši 2,4 miliardy dolarů.

Jan Procházka v této souvislosti dále upozornil, že po celém světě se dnes staví desítky nových jaderných reaktorů. A další se plánují -především v Asii. To znamená investice ve stovkách miliard dolarů. Rovněž to znamená velké obchodní příležitosti pro koncerny, jakými jsou francouzská Areva, americký Westinghouse, ruský Rosatom, či korejské KEPCO. A české firmy usilují o to, aby dostaly šanci právě v rámci jejich dodavatelského řetězce.

Nejvíce do jaderných zdrojů energie investují Jižní Korea, Rusko a především Čína, kterou trápí obří znečištění životního prostředí. V současnosti totiž přes 70 procent elektřiny vyrobí z fosilních paliv, především z uhlí, což dopadá na zdraví tamních obyvatel. Trpí i čínská ekonomika - podle odhadů Světové banky znečištění ročně vygeneruje ekonomickou ztrátu ve výši šesti procent HDP. Čína proto „přezbrojuje“ - zavírá uhelné elektrárny a staví či plánuje stavět desítky jaderných elektráren. Do roku 2030 by jich chtěla mít v provozu přes sto.