Ministr rovněž připomněl význam Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a České exportní banky. Podle něj v obou těchto institucích došlo k pozitivním změnám. „Pokud Česká republika má být proexportní zemí, obě dvě instituce potřebuje,“ řekl.
Doplnil, že záporné saldo agrárního zahraničního obchodu se sice daří snižovat, ale pořád tu máme komodity, jako jsou vepřové nebo drůbeží maso, či zelenina, které se vyrobily jinde, přitom bychom je mohli vyrobit tady. „Rád bych, abychom se zaměřili na využití potenciálu domácího trhu,“ konstatoval. Prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman uvedl, že primárním cílem by měl být tuzemský trh, kde by se mělo umísťovat minimálně 80 procent naší produkce. To je o 60 procent více než v současnosti. Podle něj se to týká zejména mléčných výrobků, drůbežího a vepřového masa, ovoce, zeleniny, vajec.

Podle komor je ale nalezení nových trhů zvláště v době ruského embarga pro české zemědělce a potravináře životně důležitým úkolem. „Není dost dobře možné dlouho otálet, neboť o pozice na těchto trzích je velký zájem a musíme udělat vše pro to, abychom se tam dostali rychleji nebo stejně rychle jako naše konkurence,“ konstatoval. Právě proto komora vítá, že se ministerstvo zemědělství zabývá exportní politikou.
Náměstkyně ministra zemědělství pro zahraniční vztahy Jaroslava Beneš Špalková upřesnila, že ministerstvo zemědělství chce v dubnu pozvat 20 odborníků z východních zemí, aby se seznámili s českými firmami s exportním potenciálem. Mělo by jít hlavně o zemědělské manažery z Ázerbájdžánu, Běloruska, Kazachstánu, Moldávie či Uzbekistánu, kteří by pak mohli doporučit české firmy v zahraničí. Tito odborníci mají zájem hlavně o genetický potenciál českého skotu. Podle Beneš Špalkové takzvaných incomingových misí, které mají za cíl podpořit český export, by letos mělo být pět až šest.

Státní EGAP podpořila za posledních deset let vývoz za více než 22 miliard korun. Na semináři to uvedl generální ředitel společnosti Jan Procházka. Významná část vývozu směřuje přitom na Kubu. Exportéři na Kubu zatím vyvezli 24 tisíc tun pšenice nebo 1500 tun sladu. „Kuba bude hlavním odbytištěm i v letošním roce, připravuje se vývoz obilí, sušeného mléka a sladu za více než půl miliardy korun,“ informoval.
Úspěšní jsou podle něj v posledních letech také výrobci potravinářských a zemědělských technologií a strojů. „Podpořili jsme vývoz technologií do Běloruska, Ruska, do Gruzie, ale také do Albánie, Bulharska, Kazachstánu, Mexika, Uruguaye či Etiopie. A zejména v oblasti vývozu potravinářských technologií našeho pojištění využila i řada malých a středních podniků,“ uvedl Procházka.
Zahraniční společnosti v České republice poptávají zařízení pro pekárny, pivovary, minipivovary, mlékárny a výrobu sýrů. V tomto segmentu EGAP uzavřel v posledních deseti letech více než 60 pojistných smluv. S podporou EGAP bylo ve světě postaveno také například pět pivovarů a minipivovarů, na dalších třech se české firmy podílely formou subdodávek. Největší zakázkou byla výstavba pivovaru v Etiopii, který byl dokončen loni v únoru. Královéhradecká strojírna ZVU POTEZ do moderního podniku společnosti Raya Breweries dodala kompletní technologie včetně stavebních prací a náhradních dílů v hodnotě přes 764 milionů korun. Úspěšný je ale také export samotného piva, právě díky pojištění EGAP se vloni podařilo například pivovaru Bernard výrazně zvýšit export do Mexika. České firmy využily pojištění EGAP také při vývozu lisů na rostlinné oleje, udírenských zařízení, balicích linek na zeleninu, linek na zpracování a balení nápojů, zařízení na zpracování masa či technologie pro zpracování semen a obilí. Úspěšné jsou též dodávky zemědělských technologií a investičních celků. Jde o vepříny, kravíny, masokombináty dodávané například firmami Bauer Technics či Farmet. Podle Procházky dojednávají další dvě velké zakázky do Běloruska a Kazachstánu.
Podle Českého statistického úřadu schodek zahraničního agrárního obchodu byl loni nejnižší od roku 2000 a činil 18,4 miliardy korun. Češi vyvezli v roce 2015 potravinářské a zemědělské zboží za 201 miliard korun a dovezli za 219,4 miliardy Kč. Dovozy i vývozy se přitom dlouhodobě zvyšují, například loni meziročně o 4,7 miliardy korun stoupl vývoz tabáku a tabákových výrobků.
Vývoz českých potravinářských a zemědělských firem v posledních letech roste.