Od prvního uvedení remosky na trh se změnilo mnohé. Firma má nové majitele, vybudovala výrobní závod a prošla celou řadou změn. Technologicky ovšem i dnes produkt firmy vychází ze stejného geniálního patentu. Ten spočívá v propojení pečící poklice s hliníkovou nádobou, kdy se sálavým teplem z celého povrchu vnitřku nádoby prohřívá potravina rovnoměrně a také ekonomicky. Což je v poslední době velmi poptávaná přednost. „Po dobu 67 let od prvního vyrobeného kusu je princip remosky stejný. Vzhledem k tomu, že hliník je excelentní vodič tepla, tak to teplo se přes ten kontakt dostane do celé plochy nádoby a ona tím pádem peče ze všech stran. V tom je ta genialita, že ta mísa peče nejen z hora zezadu, anebo že by tam byl ventilátorem tlačen horký vzduch. Tady je sálavé teplo, které jde z hora, z boku i zespod a máte to kontinuálně přepečené ze všech stran pomalu,“ vysvětluje CEO firmy Remoska Petr Vaněček. Běžně přitom remoska vydrží sloužit i desítky let. „Samozřejmě, že by nás potěšilo, kdyby se ty z padesátých let obměnily, kdyby si lidé koupili nové modely. Ty současné umí přeci jen něco navíc a z hlediska úspor jsou efektivnější,“ říká vlastník firmy Zdenek Sartoris.

Remoska je v Česku a Evropě populární ale také kvůli své praktické velikosti, která umožňuje s nádobím snadno manipulovat. Jednoduše se přemisťuje a proto ji často vídáme na chatách či jako výbavu v menších kuchyních. A právě těmito vlastnostmi chce firma se svým vlajkovým produktem prorazit na tom vůbec nejvzdálenějším trhu – v Japonsku. „Díky úsporným rozměrům a snadné manipulaci se Remoska hodí do malých japonských bytů. Japonským zákazníkům ji chceme představit prostřednictvím televizního vysílání. V Česku ji znají prakticky všichni, ale v zahraničí ji mnohdy i dealeři vnímají pouze jako hrnec s elektrickou zástrčkou. To chceme změnit,“ dodává Sartoris.

Remoska nyní vyrábí ve zcela novém závodě v Kopřivnici, 8 kilometrů vzdálené od původního podniku ve Frenštátu pod Radhoštěm. V bývalých prostorech výrobu dusila omezená kapacita a komplikované skladování a logistika. V roce 2022 proto společnost postavila zcela novou halu o zastavěné ploše téměř 5 tisíc m2. Výrobu, sklady a administrativu má teď pod jednou střechou. Nákladnou investici ovšem prodražila pandemie a přeneseně vysokými cenami energií také válka na Ukrajině. 
„My jsme v podstatě začali stavět v době, kdy jsme byly v Covidu, pak přišla válka na Ukrajině, energetická krize, banky zdvihly úrokové sazby. Veškeré náklady se nečekaně prodražily. V loňském roce jsme proto navázali kontakt s Oberbank, která pochopila naší situaci a poskytla nám provozní financování. Kvůli tomu, jak obrovské investice a úvěrově zatížení na Remosce teď je, bylo pojištění EGAP jediným vhodným instrumentem na trhu, který nám umožnil dát bance záruku potřebnou pro získání úvěru,“ vysvětluje Sartoris.