Postupné zlepšování Tématem kulatého stolu byl obchod s Ruskem a kromě Tlapy k diskusi zasedli také specialista exportního financování Sberbank Petr Fiala, místopředseda představenstva úvěrové pojišťovny EGAP Marek Dlouhý a Martin Ďurina, vedoucí financování ve strojírenské společnosti Škoda Doosan. „Když se podíváme na začátek letošního roku, možná vidíme první signály zlepšení. V lednu český vývoz do Ruska vzrostl o 30 procent a doufáme, že se postupně dostáváme na růstovou trajektorii,“ věří Tlapa.

Největší propad exportu do Ruska přišel v letech 2013 a 2014. Zatímco dnes činí vývoz do Ruska zhruba 75 miliard korun ročně, ještě v roce 2012 to bylo 118 miliard. Dovoz z Ruska naopak teď činí 83 miliard korun, ale před pěti lety to bylo 154 miliard korun. „Většina českých firem se na ruském trhu snaží i přes nepříznivé podmínky vydržet. Rusko už čtvrtým rokem prochází recesí, ale v této chvíli se to trochu oživuje a s tím souvisí i příležitosti, které se českým exportérům nabízejí,“ podotkl Marek Dlouhý z pojišťovny EGAP.

Podle Petra Fialy do Ruska nyní míří jen 1,5 procenta tuzemského exportu. Ještě v roce 2012 to byla téměř čtyři procenta. „Z mého profesního bankéřského pohledu to vnímám jako velmi rizikové, protože základem úspěšné strategie portfolií je diverzifikace. Pokud budeme exportovat pouze do Německa a něco se tam stane, českou ekonomiku to výrazně postihne,“ varuje Fiala.

Nevyzpytatelný rubl Podle Martina Ďuriny ze společnosti Škoda Doosan je téměř nemožné na tomto trhu získávat velké zakázky bez pomoci státní podpory v dlouhodobém financování. „Rusko není trh pro sólisty. Jde skutečně o trh pro společné využití všech možností,“ dodává.

Diskutující se také snažili najít společný jmenovatel toho, co je vlastně pro české exportéry v Rusku největším problémem. „Je to mimo jiné lokalizace. Ruská vláda se snaží dělat maximum věcí vlastními silami, což je i zajímavá výzva pro novou strategii českých firem. Vedle běžného vývozu je tlak na společnou výrobu,“ říká Tlapa.

Dodává, že největší vliv na problémy českých firem exportujících do Ruska má ale vývoj rublu. „Jestliže vám létají ceny od 60 rublů za dolar do 100, je to prostě zásadní věc, která hýbe každou ekonomikou a ovlivňuje každý ekonomický vztah,“ shrnuje Tlapa.

Petr Fiala situaci ilustroval na příkladu obchodu z ruského pohledu. „Představte si, že jste ruská firma, která potřebuje investovat do technologie. Uděláte si rozpočet na příští roky, podle kterého utratíte tolik a tolik rublů za stroje z České republiky. Pokud vám ale kurz oslabí z 60 na 90 rublů za dolar, místo tří strojů, které jste plánovali dovézt, si koupíte jen dva. A tohle je přesně situace z let 2014 a 2015, kdy export tak prudce propadl,“ vysvětluje Fiala.

Z pohledu výrobce a exportéra se pak všechny zmíněné problémy odrážejí v cenách. „Volatilita rublu má za následek, že jištění přes euro zdražují naši nabídku. Naše celková nabídka včetně výrobních cen a financování potom může být dražší než u naší konkurence. Pak nejsme schopni na tamním trhu soutěžit,“ upozorňuje Ďurina.

Přesto podle zástupce Sberbank nechat usnout dovoz do Ruska není pro Českou republiku dobrou strategií. „Neopouštějme tento trh, české firmy tam mají velké renomé. Pojďme najít společně s pojišťovnou EGAP, ministerstvem, se zákazníky a s bankou takový exportní mix, který nám pomůže české zboží do Ruska dále prosazovat,“ vybízí Fiala.