Po politicky i společensky turbulentním období na přelomu let 2007/2008 Keňa procházela procesem společenské stabilizace. Každé volby v Keni stále znamenají zvýšené riziko. Poslední volby v srpnu 2022 však proběhly relativně pokojně, a to navzdory těsnému výsledku. Nová vláda prezidenta Wiliama Ruta je více nakloněna fiskální konsolidaci a plnění strukturálních reforem. Zásadním rizikem je eskalace sociálního napětí v létě 2024 a létě 2025 a související policejní brutalita, které zamezily dlouhodobě potřebné fiskální konsolidaci na příjmové straně rozpočtu. Riziko protestů pokračuje, i když se omezilo razantním postupem bezpečnostních složek a neustálou snahou prezidenta vytvářet nové koalice, včetně angažmá členů opozice do vlády. Prezident Ruto má zatím přes všechny výzvy relativně dobré vyhlídky na možné znovuzvolení v roce 2027. Z hlediska mezinárodních vztahů zůstává partnerství s USA klíčové, navzdory omezení obchodní a finanční podpory ze strany USA, čehož využívá k posílení svého vlivu Čína.

Ekonomika je čtvrtá největší v subsaharské Africe. Hospodářství je zároveň dostatečně diverzifikované, prokázalo značnou odolnost proti externím šokům a dlouhodobě vykazuje stabilní růst HDP průměrně 5 % ročně. Rychlejšímu růstu brání zejména slabé instituce, nedostatečná infrastruktura, korupce, slabá efektivita vlády, riziko terorismu a překážky mezinárodního obchodu. Potenciál je v rozvoji domácí průmyslové báze, ne příliš sofistikovaném zemědělství, těžebním a ropném sektoru a samozřejmě službách. Nemalé devizové příjmy má ekonomika z turismu a remitencí. Rozvoj dopravy by měl pomoci zúročovat výhody dobré geografické polohy a posilovat pozici regionálního dopravního uzlu. Také finanční služby a ICT sektor patří k nejrozvinutějším v regionu, i když rozvoj finančního sektoru může zpomalit opětovné zařazení Keni na šedý seznam FATF v únoru 2024 a zařazení na seznam vysoce rizikových třetích zemí EU z hlediska AML/CFT v 08/2025.

V roce 2023 se výše vládního dluhu Keni vyšplhala na 72 % HDP. Ještě v roce 2014 přitom dosahoval vládní dluh pouze 47 % HDP. Desetiletá vláda předchozího prezidenta Kenyatty nedokázala rostoucí vládní dluh a dluhovou službu stabilizovat, a to ani v relativně příznivých před-pandemických letech. Razantní fiskální konsolidace je (v podmínkách pokračujících externích šoků v podobě konfliktu na Ukrajině a vyšších cen energií, potravin i hnojiv, globálně vysokých úrokových sazeb a slabšího růstu světové ekonomiky) nutností. Placené úroky přes 30 % rozpočtových příjmů patří globálně mezi nejvyšší. Likvidita vlády zůstává napjatá a vláda má omezené možnosti čelit případným dalším externím šokům. Keňa má relativně dobré vztahy s mezinárodním společenstvím a mezinárodní instituce v čele s MMF i SB jí v nedávno nelehkých časech zásadně pomohly, podstatně navýšily a prodloužily úvěry. Přes snahu vlády zajistit alternativní externí financování zůstává ve stř. výhledu spolupráce s multilaterálními partnery klíčová.