Politická situace v Laosu je dlouhodobě stabilní, primárně v důsledku existence jediné politické strany – Laoské lidové revoluční strany (LPRP), která je dle místní ústavy jedinou legitimní stranou v zemi a drží se u moci již od roku 1975. V zemi tedy prakticky neexistuje opozice. Přestože je veřejnost nespokojena s vysokým zadlužením země a rostoucími životními náklady, pravděpodobnost protivládních protestů zůstává nízká. Vládnoucí komunistická strana kontroluje veškeré politické, ekonomické, mediální i společenské dění v zemi a udržuje velmi restriktivní bezpečnostní režim. Slabou stránkou je velká byrokracie, politicky závislé soudnictví a nedostatek kvalifikované pracovní síly. I když je vláda otevřená zahraničním investicím a podporuje je, podnikatelské prostředí v zemi je zatím stále na poměrně nízké úrovni. Problémem je také všudypřítomná korupce.

               Laoská ekonomika je malé velikosti s relativně nízkými příjmy a nepříliš velkou odolností vůči externím šokům. Pozitivní je však poměrně rychlé tempo ekonomického růstu. Před vypuknutím pandemie COVID-19 dosahoval po desetiletí růst reálného HDP v průměru více než 7 % ročně. Pandemie však rychlý růst utlumila, ekonomika se v roce 2020 propadla o asi 0,4 % HDP a v letech 2021 a 2022 zaznamenala pomalejší růst průměrně o 2,2 % HDP ročně. Růst HDP za rok 2023 a 2024 průměrně dosahoval 3,9 % HDP a v letech 2025 a 2026 by měl dle odhadu průměrně dosahovat asi 3,3 % HDP. Důležitý je pro Laos zejména vývoz elektrické energie, který představuje více než pětinu celkového vývozu země. Přetrvávají problémy jako je nedostatečně rozvinutá průmyslová báze a závislost na hospodářském vývoji v Thajsku a Číně, kam směřují téměř 3/4 laoského vývozu a odkud pochází více než 90 % celkového dovozu.

Laos v současné době čelí značným fiskálním výzvám. Požadavky na financování v posledních letech kvůli narůstajícím vládním dluhům a dluhům státem vlastněných podniků vzrostly. Vládní zadlužení se mezi lety 2018 a 2022 zvýšilo z 57 % HDP na 112 % HDP. Odhady pro rok 2025 se pohybují mezi 95 % HDP a 118 % HDP, v obou případech však zůstává úroveň vládního zadlužení velmi vysoká. Problémem není pouze výše vládního dluhu, ale zejména jeho relativně vysoká nákladovost, nedostatek finančních zdrojů k pokrytí těchto nákladů a velmi omezená příjmová základna. Zahraniční dluh tvoří asi 80 % celkového vládního dluhu a v posledních letech v důsledku prudkého znehodnocení laoského kipu vzrostl (od 09/2021 do 05/2025 znehodnocení kipu vůči USD o více než 126 %). Nízké devizové rezervy země a slabá měna by potenciálně mohly vyvolat krizi platební bilance. Přibližně polovina zahraničního vládního dluhu Laosu je tvořena závazky vůči Číně, které byly poskytnuty za účelem financování infrastrukturních projektů. Vztahy Číny s Laosem jsou dobré, Čína proto s největší pravděpodobností přistoupí na další restrukturalizaci vládního dluhu a nenechá Laos zbankrotovat.