Mauricius je unitární republikou s politickým systémem parlamentní demokracie. Dle aktuálních očekávání Mauricius zůstane ve střednědobém výhledu politicky stabilní. Dokládá to např. poklidný průběh voleb v roce 2024 a silný mandát premiéra Navina Ramgoolama. Jedná se již o jeho čtvrté funkční období (nikoliv po sobě jdoucí). Aliance du Changement (AdC) – strana nynějšího premiéra Ramgoolama – získala ve volbách konaných 11/2024 celkem 60 z 62 přímo volených křesel. Opozice je momentálně oslabená. Zdrojem politické nestability se výhledově může stát např. odpor veřejnosti vůči vládou navrhované penzijní reformě, strukturální slabiny ostrovního hospodářství, slabší výhled růstu, fiskální konsolidace (a tím hrozící omezení v oblasti sociální podpory), potenciálně politicky ovlivněné vyšetřování vlivných osobností atp. Je však nepravděpodobné, že by případné protesty byly dostatečné k tomu, aby vládu ohrozily. Mauricius měl dříve chladné vztahy se Spojeným královstvím kvůli otázce suverenity Čagoských ostrovů, které byly pod britskou kontrolou od roku 1965. Mauricius však se Spojeným královstvím v květnu 2025 podepsal smlouvu o vrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, čímž byl vyřešen desetiletí trvající územní spor. Mauricius je malou ekonomikou citlivou na externí šoky. Hospodářství je relativně diversifikované (přesto stále značně závislé na službách a turismu). Vláda proto bude pokračovat v diverzifikaci ekonomiky podporou rozvoje výrobního a finančního sektoru. Reálný HDP se v roce 2024 meziročně zvýšil o 4,7 % a v roce 2025 se očekává růst v rozmezí 3,3 % až 3,7 %. Dynamiku hospodářského růstu dlouhodobě negativně ovlivňuje např. relativně vysoká úroveň vládního zadlužení nebo oslabování domácí měny. Cílem vlády je podpora hospodářského růstu, cenová stabilita, vytvoření vysoce příjmové a zelené ekonomiky. Saldo běžného účtu PB je dlouhodobě v deficitu. Nová vláda slibuje konsolidaci veřejných financí s cílem snížit vládní dluh na udržitelnější úroveň. Tempo konsolidace deficitu a snižování dluhu však bude narážet na vysoké mzdové náklady ve veřejném sektoru, rozsáhlé programy sociální podpory a zpomalující ekonomiku. Ve střednědobém výhledu existuje potenciál pro pozvolný nárůst podílu fiskálních příjmů na HDP. Mauricijská centrální banka (CB) zvýšila v únoru 2025 klíčovou úrokovou sazbu o 50 bazických bodů ze 4 % na 4,5 %. V krátkodobém výhledu je možné, že CB přistoupí ke snížení úrokových sazeb cca o 25 bazických bodů na 4,25 % buď do konce roku 2025, nebo počátkem roku 2026, s cílem podpory ekonomické aktivity. V delším časovém horizontu (přibližně do konce roku 2026) je reálné, že úrokové sazby klesnou na cca 3,75 %. Devizové rezervy jsou solidní. Bankovní sektor na Mauriciu je velký. Podíl NPL na celkem poskytnutých půjčkách v září 2024 dosáhl 3,8 %. Regulace finančního trhu je v zásadě v souladu s mezinárodními standardy.