V 10/2024 nastoupila do funkce prezidentky představitelka dosud vládnoucí levicové strany Morena, Claudia Sheinbaum, od které se očekává více pragmatická a méně populistická politika, než od jejího předchůdce prezidenta Obradora. Politická strana Morena si v posledních volbách zajistila dostatečnou většinu v obou komorách parlamentu, měla by tak být zajištěna kontinuita vládní politiky a její implementace by měla probíhat bez větších problémů. Největším politickým rizikem jsou tak zejména potenciální vnitrostranické spory mezi jednotlivými frakcemi.

Mexická ekonomika je druhou největší ekonomikou v Latinské Americe a zároveň patří mezi nejotevřenější ekonomiky na světě. Dlouhodobě pozitivní je její velikost a diverzifikace a její relativní odolnost vůči vnějším šokům. Hlavní slabinou mexické ekonomiky je její silná provázanost s ekonomikou USA, která znamená zranitelnost vůči změnám v ekonomické i politické situaci v USA. HDP Mexika by měl v roce 2024 i dalších letech růst o asi 1 % až 2 % HDP ročně. Pomalý hospodářský růst bude způsoben zejména omezením investic (po dokončení velkých infrastrukturních projektů), kumulativním efektem vysokých úrokových sazeb a očekávaným zpomalením americké ekonomiky.

Fiskální situace Mexika je zatím relativně dobrá, ale vládní zadlužení i náklady na dluh se v posledních letech zvyšují. V roce 2023 dosáhlo vládní zadlužení asi 40 % HDP, v dalších letech se očekává další nárůst vládního dluhu až na 45,5 % HDP v roce 2025. Výrazně vzrostly také náklady na úroky z 9,2 % vládních příjmů v roce 2015 na 15,1 % vládních příjmů v roce 2023. Fiskální tlaky rostou také v souvislosti s vysokými sociálními transfery či z pokračující podpory státem vlastněné energetické společnosti PEMEX. Finanční podpora této ropné společnosti činila v posledních letech v průměru 1 % až 2 % HDP.