Výhodou takového postupu podle něj bylo, že se export na Kubu nezadrhl.

„Alternativou by bylo nic na Kubu nedodávat a tlačit na splacení, což by nemělo smysl. Udrželi jsme vztahy a čeští exportéři tam mají nadále dobrou pověst,“ dodal Procházka.

Netýká se to ale dluhu z dob socialismu, který má Kuba vůči českému státu a v minulosti ho navrhovala zaplatit třeba rumem.

Neobvyklý postup má vliv na celkovou strukturu českého agrárního exportu. V letošním roce tak například EGAP pojistila vývoz pekárenských směsí, mléčných výrobků, sušeného mléka či zemědělské techniky v celkové hodnotě 846 milionů korun. Téměř 87 procent z této částky přitom připadá na Kubu. Podobně vysoká čísla hlásí i Česká exportní banka (ČEB). „Od začátku letošního roku jsme pomohli českým exportérům vyvézt na Kubu pšenici a sušené mléko, oves, slad a chmel za 360 milionů korun,“ vyčíslil šéf ČEB Karel Bureš (na snímku). Celkem šlo podle něj o 21 případů, které však už s někdejším dluhem nesouvisejí.

Podle dat Českého statistického úřadu se každoročně vyveze z Česka do karibského státu zboží v hodnotě půl až jedné miliardy korun. V jednotlivých letech částka vyskočila nahoru díky dodávkám strojírenských a energetických technologií, právě potraviny si však drží na exportu stabilní podíl. K nedávno zřízeným pozicím agrárních diplomatů v Rusku, Číně či USA přibude brzy i agrární expert v Mexiku, do jehož kompetence bude spadat rovněž Kuba.