* LN Loni byla EGAP ve ztrátě přesahující pět miliard korun. Bude ten letošní rok lepší?

 To je ještě předčasné, podívejte se, co se děje ve světě. Teď to vypadá s hospodářským výsledkem výrazně lépe, ale do konce roku je ještě daleko. Navíc, ani situace některých českých firem není optimální. I když česká ekonomika mimořádně roste, někteří exportéři prožívají velkou krizi. Přitom jde vesměs o společnosti, které mohou být označeny za národní šampiony. Kdyby se do potíží dostaly během dvou tří let, strávil bych to lépe, ale ono k tomu došlo během dvou tří měsíců. Když přišla krize, stát se z ní pokusil „vyexportovat“. Jako někdejší analytik bych řekl, že je to tak správně, podobně k tomu ostatně přistoupila většina zemí. Když se ale po letech dívám zpátky, zdá se mi, že jsme spíše některým firmám tu krizi pouze odložili. Společnosti, které krizí prošly, se očistily, musely zapracovat na produktivitě, snížit počty zaměstnanců a především musely inovovat. A někam se posunuly. Pak tu byli ti, komu se během krize nic nestalo. Získali se státní pomocí spoustu zakázek, exportovali hlavně na východ a žádnou očistou projít nemuseli. Dopady vidíme dnes. Skutečně občas přemýšlím, zda jsme jim onou pomocí nakonec ten příchod krize jen o pár let neodsunuli. A teď z toho máme všichni problémy a nesplacené úvěry.

* LN Lze říct, jakou část nesplácených úvěrů se nakonec podaří zachránit?

 Fungujeme už takřka čtvrt století, takže máme dostatečně dlouhé statistiky, které hovoří jasně. To číslo se pohybuje kolem 24 procent. To není špatné. Někde nezachráníme nic, někde všechno. Když jsme dělali program bonusů a malusů pro banky, s kterými spolupracujeme, jasně jsme jim řekli: Nebudeme se zlobit, když vám některé projekty nevyjdou. Budeme se ale velice zlobit, když těch projektů bude hodně, nebudete se v čase zlepšovat, a ještě k tomu budete mizerně vymáhat peníze od dlužníků.

* LN Zmínil jste program bonusů amalusů pro banky podle toho, kolik jim zkrachuje exportních úvěrů; zavedli jste ho před rokem. Jak se osvědčil?

 Je vidět, že tomělo smysl. Dobré banky se zákazníkům svými bonusy chlubí, ty špatné berou riziko a vyšší náklady na sebe a nepřenášejí je na své klienty. Tohle opatření ostatně plní i to, co po nás chtěl ministr financí a vytýkal pan prezident, tedy vyšší zapojení a spoluúčast našich klientů. Mělo by také zabránit extrémům. Nesmí se již nikdy stát, aby ze tří největších pojištěných projektů byly nakonec tři pojistné události.

* LN V souvislosti s kontrolou ČNB došlo také letos ke zdražení pojistného. Jak dramatické to zdražení je?

 Především stále platí, že můžeme pojišťovat do všech zemí. Došlo sice ke zdražení pojistného, ale to se týká jen projektů ve velice rizikových zemích, ve kterých se na projektu mají podílet partneři s horším ratingem. Pokud tedy půjde o projekt v kategorii OECD 7, což jsou nejrizikovější země, ale partnerem je samotný stát, pak k žádnému zdražení nedochází. Původní návrh ČNB přitom byl, abychom zdražili vše, podařilo se nám ji ale přesvědčit, že takto to bude pro budoucí pojistný kmen i pro podporu exportu lepší.

* LN Rýsuje se na obzoru nějaký další velký pojistný problém?

 Pro nás je teď hlavním problémem turecká elektrárna Adularya, kterou staví Vítkovice Power Engineering. Pevně věřím, že ale jdeme správným směrem, zvláště pak na turecké straně to začíná vypadat mírně optimisticky. Horší je to už s naším exportérem. Doufám, že se k tomu v následujících dnech postaví čelem. Šance zachránit ten projekt ale stále žije.

* LN Měl nepovedený puč vliv na český export do Turecka?

 Samotný puč, myslím, ani ne. Bojíme se spíše reputačního rizika spojeného s dostavbou elektrárny Adularya. Pokud získáme cejch, že nejsme schopni projekt dostavět, bude to problém na mnoho let a může to ohrozit poptávku po českém zboží a službách, která tam je veliká.

* LN Dříve bylo v rámci státem podpořeného exportu dominantním teritoriem Rusko. Vzhledem k tamní hospodářské situaci se právě Rusko výrazně podílí na nesplácených úvěrech, které EGAP pojistila. Budete i dál podporovat vývoz do Ruska?

 SRuskem jsme v žádném případě nepřestali, vloni jsme tam měli pojištění asi za sedm miliard korun. Hodně ale analyzujeme, kdo je protistranou. Ideální je, když to jsou exportní firmy, jež inkasují příjmy v cizích měnách, a ne v rublech, které v posledních letech ztratily výrazně hodnotu. Největší potíž v Rusku totiž vyplývala z toho, že si tamní firmy od Čechů půjčily eura, řekly: Postavte mi to tu, sežeňte mi na to úvěr, a až to budu provozovat, budu vám splácet ze zisků v rublech. A to se ne vždy naplnilo.

* LN Alternativou vůči Rusku jsou další země bývalého Sovětského svazu – výrazně rostl například podíl Ázerbájdžánu. I tato země ale v době klesajících cen ropy zaznamenala pokles tamní měny. Nehrozí, že tamní dlužníci nebudou schopni úvěry splácet, tak jako v Rusku?

 U Ázerbájdžánu je výhodou, že protistranou je tam stát, což vždycky snižuje riziko nesplácení. Navíc jsme to riziko dozajistili ještě komerčně. Nikdy nevíte, kdy klesne cena ropy, kde proběhne třeba puč nebo volby dopadnou jinak, než se předpokládalo... Každopádně ázerbájdžánská strana splácí. A faktem je, že vůči zahraničí vystupuje velice seriózně. Kdyby nespláceli Čechům dozajištěným v Londýně, zadělali by si asi na velký mezinárodní problém.

* LN Právě Ázerbájdžán byl loni státem, do něhož EGAP nejvíce pojišťovala český export. Kdo by mohl být letošní jedničkou?

 Je příliš brzy něco takového odhadovat, překvapivě bude vepředu Čína, rovněž Rusko či Gruzie. Jasného lídra zatím nemáme a to je dobře. Právě kvůli diverzifikaci rizika. Velký zájem je také o Írán a Kubu. V těchto zemích je pro exportéry obrovská šance v různých repasech výrobků a zařízení, která tam byla ještě v 90. letech z Česka, či dokonce Československa dodána. Kuba je nesmírně zajímavá a perspektivní, jen si člověkmusí zvyknout na jejich specifickou platební morálku. Fungují tak, že když peníze mají, zaplatí i to, co by platit nemuseli, a když nemají, považují za přirozené, že si prostě na peníze budeme muset počkat. Pozitivní nicméně je, že EGAP letos konečně splatili vše, co dlužili. Máme každopádně obrovský přetlak exportérů, kteří tam chtějí vyvážet potraviny, strojírenské výrobky, Slováci i Rusové nás lákají do společných energetických projektů. Limit, kolik tam můžeme pojistit, je ale zatím spíš menší, pohybuje se kolem miliardy korun.

* LN Světové zajišťovny typu Lloyd’s mají v současné době větší apetit na riziko v mimoevropských oblastech než státní agentury pro podporu exportu. Jak to vnímáte?

 Bereme to určitě pozitivně, je to trend, na kterém se nedá prodělat. Je vidět, že přetlak kapitálu není jen na finančním trhu, ale i na tom pojišťovacím a zajišťovacím. Zajišťovny se předhánějí v tom, která nabídne lepší cenu, a když toho nejsou schopny, jedna kupuje druhou. My se toho snažíme samozřejmě využít a transakce prostřednictvím těchto společností dozajistit. Funguje to tak, že přijdeme za zajišťovnou a řekneme, že chceme dozajistit export 200 autobusů do Afriky, které tam má dodat Iveco. My můžeme kvůli koncentračnímu riziku pojistit jen 120 autobusů, zbytek pojistí ony. Novým světovým trendem je spolupojišťování, kdy státní i soukromé pojišťovny dělají transakce společně, již neexistuje tak jasná linie mezi projekty pro instituce našeho typu a ty ryze soukromé a to je dobře.

* LN Ke konci letošního roku se podle mezinárodních dohod výrazně omezí možnost podporovat stavbu uhelných elektráren. Co to bude znamenat?

 Ano, existuje dohoda OECD, kdy příspěvkem státních agentur na podporu exportu je ukončení podpory těmto projektům. Určitě tedy nebudeme hledat cesty, jak to obejít. Faktem je, že v minulosti byl podíl podpory uhelných projektů, včetně nákupu dolů či přepravy uhlí, ale i subdodávek, jako jsou turbíny či kotle, skutečně velký. Takže určitě nás to bude velmi bolet a bude nám to chybět, protože to byla česká doména. Anejde jen o elektrárnu, ale většinou k ní patří důl a tam se jedná o výztuže, lokomotivy, kombajny atd. Češi ale budou v oblasti uhlí určitě dál dodávat, jen k tomu nebudou mít financování a zajištění ze strany státu. A budou tak méně konkurenceschopní. Obecně si myslím, že rozhodnutím OECD jen někomu uvolníme prostor, například Číně. Ta to dodržovat nebude.

***

Nesmí se již nikdy stát, aby ze tří největších pojištěných projektů byly nakonec tři pojistné události.

Jan Procházka (37) * Předseda představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) * Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (2000) a Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (2003) * Od ukončení studia pracoval ve společnosti Cyrrus, kde před příchodem do EGAP (2012) zastával funkci hlavního analytika a ředitele pražské pobočky. * Byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). * Od roku 2012 je předsedou dozorčí rady státního podniku Budějovický Budvar.