Inovace jsou totiž to, co nás v budoucnu bude živit. Můžeme přilákat do České republiky klidně dvacet dalších montoven, ale je jen otázkou času, kdy se budou přemisťovat dále na východ. A je to tak dobře. Nemůžeme a ani bychom neměli chtít zůstat zemí levné pracovní síly. Takový přístup by jednak nevyužíval celý náš potenciál a zejména „zabíjel“ naši kreativitu. Ta jediná přitom za padesát let bude stát mezi naší prosperitou a čínsko-indickým tlakem na maximální efektivitu.

Českou Achillovou patou je kvalita institucí, tedy zejména veřejná správa, legislativa a soudní systém. Kvalitní úředníci, srozumitelné zákony a rychlé soudy ale nejsou jedinými faktory v cestě na první kolej světových ekonomik. Hlavním dlouhodobým motorem hospodářského růstu jsou inovace, a i zde hraje kvalita institucí svoji roli.
Nejde přitom jen o ochranu duševního vlastnictví či související zákony.
Důležitým faktorem je také nastavení ekonomických podmínek pro výzkumné organizace a privátní společnosti.

Generální ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka rozhodně odmítá, že by jeho firma přestala export do Ruska pojišťovat stejně, jako to letos udělala v případě Ukrajiny. Obává se, že by pak ruské firmy mohly přestat splácet úvěry, které už EGAP pojistil.

Společnost Chemoproject Nitrogen má kromě inženýrských prací dodat kompletní průmyslové vybavení a zajistit i zahájení provozu modernizovaného zařízení. Na rekonstrukci se bude subdodávkami podílet dalších 20 českých firem.

Podle rumunských médií by se po rekonstrukci výroba měla zvýšit ze současných 900 tun na skoro 1,43 tuny. Azomures je největší rumunský výrobce hnojiv, má 40 procentní podíl na tamním trhu. Firma je také jediným výrobcem melaminu v Rumunsku.

Rekonstrukci za více než dvě miliardy korun budou financovat Česká spořitelna a ČSOB.

Elektrárnu Long Phu 1 o výkonu dvakrát 600 megawattů postaví konsorcium firem BTG Holding, ruského Power Machines a vietnamské firmy PetroVietnam. Skupina BTG je v projektu zodpovědná za financování, inženýrské práce a podstatnou část dodávek technologického zařízení. Konsorciační smlouvu podepsaly společnosti již na konci minulého roku.
Kolik dalších českých společností se výstavby zúčastní, není zatím jasné, jednání teprve probíhají. „Firmy, se kterými jednáme o dodávkách, nebudeme komentovat. Na detaily je příliš brzy,“ říká generální ředitel BTG Energy Radek Vojáček.

„Zatím jsme ve fázi příprav a získávání licencí na těžbu písku, výrobu skla a výstavbu továrny,“ řekl HN Marek Veleba z OIKOI architekti, která zajišťuje inženýring. Sám v těchto dnech vyjednává s partnery přímo ve Vietnamu, kam odjel s první podnikatelskou misí ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. „Zatím jsme dělali průzkum trhu a v první etapě by sklárna měla mít produkci 500 tun denně. Je ale možné, že se ještě rozšíří, máme předběžné dohody s velkými pivovary – Habeco a Sabeco,“ popisuje.

"Můžeme Vietnamu v jeho přechodu na industriální ekonomiku nabídnout produkty a služby v oblasti strojírenství, energetiky, zemědělských a potravinářských výrobků, těžby a zpracování nerostů, rozvoji infrastruktury apod. Věřím, že příští rok, kdy si připomeneme 65 let od navázání diplomatických vztahů, budeme moci obrat vzájemného obchodu zvýšit meziročně o 30 %," uvedl Mládek.

Generální ředitel EGAP Jan Procházka ale v rozhovoru pro Lidové noviny prozradil, že situace se může přece jen změnit. „Budu navrhovat, abychom po prezidentských volbách na Ukrajině opět začali pojišťovat menší transakce,“ řekl Procházka. Spíše tedy půjde o podporu malých a středních podniků, nějaké nové obří obchody se nechystají.

Ukrajinská krize vnesla do slibně se rozvíjejícího zahraničního obchodu Česka a Ruska nové nejistoty. „Vzpomínám, že před třemi měsíci jsme se bavili o tom, jak české firmy mohou využít rozvoje ruské ekonomiky a jak našim firmám usnadnit situaci na ruském trhu, kam se snaží dostat i konkurence z jiných zemí,“ říká Milan Hovorka, poradce ministra průmyslu a obchodu. Teď se skloňují sankce západních zemí vůči Rusku a spekuluje se o možných odvetných opatřeních vůči západním firmám, které na ruském trhu působí.

CO JE ČESKÝ PODÍL