Iráčané plánují v příštích dvou letech objednat u české PSG technologie pro paroplynovou elektrárnu v kurdistánském Erbílu o výkonu 280 megawattů. Z irácké strany Čechům za celý byznys ručí KAR Compan, která patří mezi tamní největší těžaře ropy. Plyn z jejích vrtných věží, který je při těžbě ropy téměř odpadním produktem, chce KAR začít energeticky využívat. „Obchod podle našich propočtů vytvoří nebo alespoň zachová více než 1500 pracovních míst v České republice,“ dodal generální ředitel EGAP Jan Procházka.

Česká exportní banka poskytne financování formou vývozního odběratelského úvěru ve výši 271,4 milionu dolarů (5,5 mld. Kč). Maximální pojistná hodnota je pro EGAP téměř 7,5 miliardy korun. Podle obou státních institucí jde o referenční zakázku v oblasti energetiky v celém arabském světě.

HN: Jak se EGAP změnil za ten rok, co mu šéfujete?

Když jsem do této funkce přišel, měl jsem dvě zadání: nastavit nové, tvrdší procesy při pojišťování exportu a zároveň vývoz nezpomalit a neublížit tak ekonomice, která byla v recesi. Myslím, že se to povedlo, letos pojistíme export za více než 65 miliard korun. Přesné číslo ještě není jasné. Část obchodních případů už máme na naší úrovni schválenu, a vázne to tak již jen na splnění některých podmínek na straně exportérů nebo bank.

HN: Jak se se zpřísněním podmínek vyrovnali vývozci?

Mluvilo se o deseti či ještě více miliardách. Protože šlo také o pojištění státní společnosti EGAP a mimořádně velký projekt v rizikovém regionu, který značně vytíží její pojistné fondy, jednání s Kurdy se táhla zhruba rok a půl.

Irácká firma Kar Power, která už mezitím začala elektrárnu stavět, se ale kvůli české váhavosti částečně dohodla s partnery z jiných zemí – do projektu se například zapojí německý Siemens.

Kategorie je vyhlašována pro exportní transakce podpořené státem, tj. exportní transakce podpořené prostřednictvím financování ČEB nebo prostřednictvím pojištění EGAP. Kategorie je určena pro vývozní transakce s objemem vyšším než 100 mil. Kč uzavřené v letech 2011 či 2012 a jako hlavní kritérium zohledňuje zejména český podíl zboží a služeb na hodnotě dodávky. Transakce zároveň musí napomáhat zaměstnanosti a jedná se o vývoz do prioritních nebo zájmových zemí dle Exportní strategie ČR 2012–2020.

Vítězem kategorie dle objemu exportu v letech 1993 až 2012 byla také vyhlášena Škoda Auto. Podle nárůstu exportu, ve stejném období, zvítězil výrobce pneumatik Mitas. Za největší nárůst exportu v letech 2011 až 2012 byla oceněna společnost Ostroj.

Premiér v demisi Jiří Rusnok odhadl, že přebytek obchodní bilance ČR bude letos 320 až 340 miliard Kč. "Exportéři patří k chloubě naší ekonomiky," uvedl.

Vývoz českého zboží do Ruska roste navzdory faktu, že se snižuje jeho podíl pojištěný státní exportní pojišťovnou EGAP. „Export do Ruska bylo potřeba povzbudit v letech 2008 a 2009, což se EGAP povedlo. Teď už zjevně takovou podporu nepotřebuje,“ uvedl generální ředitel EGAP Jan Procházka. Letos si export do Ruska také neukrojí největší část z hodnoty nově pojištěných obchodů. Prvenství by měl podle Procházky převzít Ázerbájdžán.

Spolupráce se dynamicky rozvíjí

V roce 2012 podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl růst vzájemného obchodu mezi našimi státy šesti procent meziročně a vykázal historických 14,12 miliard dolarů. Import z České republiky dosáhl 6,16 miliard dolaru, čímž se meziročně zvýšil o 18,1 procenta.

Vyváženost ve vzájemném obchodě byla dosažena díky českým dodávkám moderních technologických zařízení a automobilovému průmyslu. Ty představují sedmdesátiprocentní podíl ve struktuře českého exportu do Ruska.

Rusko tedy patří jednoznačně mezi klíčová teritoria. V posledních letech dokonce prožívají obchodní vztahy s Ruskem určitou renesanci. Po hlubokém propadu českého vývozu v devadesátých letech se situace začala postupně zlepšovat a dnes se řada našich firem na ruském trhu velmi dobře uplatňuje. České firmy dnes v Rusku stavějí elektrárny, průmyslové podniky, dodávají technologické komplety, podílejí se na rekonstrukci starších výrobních provozů, zajišťují výstavbu logistických a obchodních center či dopravních staveb.

Ve stavebnictví je na ruském trhu dobře etablovaná česká PSJ, firmě se zde daří a vydělává. Objem zahraničních zakázek, které drží jihlavskou firmu nad vodou, tvoří polovinu jejího obratu, většina z nich je v postsovětských zemích a Rusku. PSJ staví komerční objekty v olympijském Soči, proniká i do dřevozpracujícího průmyslu – v létě zde dokončila svůj třetí závod v oboru.

Aktuálně nejvýznamnější projekt