Kategorie je vyhlašována pro exportní transakce podpořené státem, tj. exportní transakce podpořené prostřednictvím financování ČEB nebo prostřednictvím pojištění EGAP. Kategorie je určena pro vývozní transakce s objemem vyšším než 100 mil. Kč uzavřené v letech 2011 či 2012 a jako hlavní kritérium zohledňuje zejména český podíl zboží a služeb na hodnotě dodávky. Transakce zároveň musí napomáhat zaměstnanosti a jedná se o vývoz do prioritních nebo zájmových zemí dle Exportní strategie ČR 2012–2020.

Vítězem kategorie dle objemu exportu v letech 1993 až 2012 byla také vyhlášena Škoda Auto. Podle nárůstu exportu, ve stejném období, zvítězil výrobce pneumatik Mitas. Za největší nárůst exportu v letech 2011 až 2012 byla oceněna společnost Ostroj.

Premiér v demisi Jiří Rusnok odhadl, že přebytek obchodní bilance ČR bude letos 320 až 340 miliard Kč. "Exportéři patří k chloubě naší ekonomiky," uvedl.

Vývoz českého zboží do Ruska roste navzdory faktu, že se snižuje jeho podíl pojištěný státní exportní pojišťovnou EGAP. „Export do Ruska bylo potřeba povzbudit v letech 2008 a 2009, což se EGAP povedlo. Teď už zjevně takovou podporu nepotřebuje,“ uvedl generální ředitel EGAP Jan Procházka. Letos si export do Ruska také neukrojí největší část z hodnoty nově pojištěných obchodů. Prvenství by měl podle Procházky převzít Ázerbájdžán.

Spolupráce se dynamicky rozvíjí

V roce 2012 podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl růst vzájemného obchodu mezi našimi státy šesti procent meziročně a vykázal historických 14,12 miliard dolarů. Import z České republiky dosáhl 6,16 miliard dolaru, čímž se meziročně zvýšil o 18,1 procenta.

Vyváženost ve vzájemném obchodě byla dosažena díky českým dodávkám moderních technologických zařízení a automobilovému průmyslu. Ty představují sedmdesátiprocentní podíl ve struktuře českého exportu do Ruska.

Rusko tedy patří jednoznačně mezi klíčová teritoria. V posledních letech dokonce prožívají obchodní vztahy s Ruskem určitou renesanci. Po hlubokém propadu českého vývozu v devadesátých letech se situace začala postupně zlepšovat a dnes se řada našich firem na ruském trhu velmi dobře uplatňuje. České firmy dnes v Rusku stavějí elektrárny, průmyslové podniky, dodávají technologické komplety, podílejí se na rekonstrukci starších výrobních provozů, zajišťují výstavbu logistických a obchodních center či dopravních staveb.

Ve stavebnictví je na ruském trhu dobře etablovaná česká PSJ, firmě se zde daří a vydělává. Objem zahraničních zakázek, které drží jihlavskou firmu nad vodou, tvoří polovinu jejího obratu, většina z nich je v postsovětských zemích a Rusku. PSJ staví komerční objekty v olympijském Soči, proniká i do dřevozpracujícího průmyslu – v létě zde dokončila svůj třetí závod v oboru.

Aktuálně nejvýznamnější projekt

Této, v pořadí již 13. konference se zúčastnili zástupci ruských i českých podniků, mj. Federální společnosti přenosových sítí JES (RF), firem Vemex, Lukoil Czech Republic, Vítkovice a dalších. Přítomni byli rovněž představitelé bank, včetně České exportní banky, nebo Sberbank CZ. V auditoriu zasedli také zástupci samospráv měst, auditorských a investičních společností, vědeckovýzkumných a vzdělávacích institucí.

„Je šance, aby se dosáhlo rekordního výsledku,“ říká Václav Petříček, předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států. Export do Ruska za první tři čtvrtletí dosáhl 85 miliard. Zhruba šedesát procent této sumy zajišťuje vývoz strojírenských výrobků a dopravních prostředků.

Obchodní zastoupení firmy Vítkovice a.s., oddělení pro Jižní Ameriku, ve Vitórii, hlavním městě státu Espirito Santo, dohodlo podmínky objednávky pivovaru s roční výstavkou 500 000 hektolitrů. Stalo se tak v průběhu jednání zástupců Vítkovic s panem Robertem Kautskym, potomkem českých přistěhovalců, kteří v Brazílii vybudovali lihovar společně s rozsáhlou distribucí limonád a minerálních vod pro 40 milionů regionálních spotřebitelů. Další průlomová jednání však zástupci Vítkovic vedli i na ředitelství brazilského giganta Embraeru.

Výsledkem je zrychlení a přehlednost