Stále více českých podnikatelů přemýšlí o tom, že svoje tuzemské aktivity rozšíří také do zahraničí. Vstup do neznáma však mnohé z nich odrazuje. Rizikový pro ně může být hned první krok. Například úspěšný výrobce železářského zboží zvažuje účast na veletrhu na Ukrajině. Stojí před rozhodnutím, zda si pronajmout stánek, udělat prezentaci a objednat propagační materiály. Lákavou šanci na získání nových zákazníků však provázejí otazníky. Pokud by neuspěl, investované peníze by přišly vniveč.

Které trhy jsou perspektivní?

Malé a střední firmy - zaklínadlo, jemuž se podřizuje nejedna strategie, včetně státní podpory a motivace. Jak se vyrovnala vaše pojišťovna s voláním po dostupnosti produktů pro jiné firmy než ty největší?

„Z Jižního Súdánu a Rwandy jsme se přesunuli do Ugandy, která mimo jiné nabízí podnikatelský servis v podobě one stop shop centre, díky kterému zde dochází k snadnému zřízení nové společnosti. Dalšími pilíři podpory vstupu investorů jsou příspěvky na investice kapitálu, či osvobození od cla nebo granty a daňové úlevy probíhající například prostřednictvím programu COMESA,“ sdělil Bořivoj Minář, člen představenstva HK ČR a vedoucí podnikatelské mise.

Podíl malých a středních firem na tuzemském vývozu, tahounu české ekonomiky, loni přesáhl 53 procent. Zahraniční pohledávky si však pojišťuje pouze 18 procent z nich. „Jde o velmi malé číslo, když uvážíme, že 60 procent exportérů vyváží své zboží alespoň do jedné země mimo EU, kde jsou zřetelná komerční i politická rizika. Firmy argumentují snahou ušetřit náklady, vyhnout se administrativní zátěži nebo jsou přesvědčené, že žádné pojištění nepotřebují. Tento přístup je pochopitelný, ale zároveň poněkud nedomyšlený,“ říká Jiří Grund, místopředseda Asociace exportérů.

 I proto, aby se tento potenciál naplnil, je Turecko letošním partnerem Mezinárodního strojírenského veletrhu a firmy z Malé Asie obsadily se svými stánky část pavilonu Z.

Nepojišťujeme pouze export do Ruska. To jsou slova generálního ředitele státní agentury EGAP Jana Procházky. Potvrzují je dosavadní čísla státní exportní kreditní agentury, která naznačují možnost překonat loňský rekord. Čeští vývozci totiž kromě Ruska přicházejí na chuť například i Turecku nebo Ázerbájdžánu.

Krokem, který by měl podle Procházky pojišťování rizikového exportu do budoucna ještě více usnadnit, je prohloubení spolupráce s komerčními pojišťovnami. EGAP se chce ve větší míře soustředit na dopojišťování zakázek, které komerční hráči hodnotí jako nadlimitní.

Právě tam se začíná blýskat na lepší časy. „Německu se daří a dobře si vede i Francie. Evropa nás potáhne,“ předpověděl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák a dodal, že díky vývozu do těchto zemí se česká ekonomika dostane do černých čísel. Oživení poptávky na klíčových trzích exportu pomohlo a vývoz roste. Zvenení se celá evropská osmadvacítka. „Výrazně se zvýšila chuť utrácet a investovat,“ řekl předseda Asociace exportérů Jiří Grund.

V poslední době se i podle výsledků EGAP daří velmi dobře diverzifikovat český vývoz. Samozřejmě, že česká ekonomika je stále závislá na exportu do EU, ale exportérům se daří chytit se i na jiných trzích. Jen v letošním roce EGAP pojistil export do 37 zemí. A nejde jen o tradiční destinace. Najdete zakázky do Gruzie, Pákistánu, Gabunu, Etiopie, Chile… Do zájmových a prioritních zemí, tak jak je stanovuje Exportní strategie ČR, míří zhruba 3 z letos pojištěného exportu.

Pro Speciál MSV Brno jsme požádali o rozhovor ministra průmyslu a obchodu Jiřího Ciencialu. Celý rozhovor vyjde ve druhém čísle Speciálu zítra, tj. 8. října, ale vzhledem k závažnosti některých témat již dnes otiskujeme odpovědi na dvě z otázek, které v rozhovoru zazněly: