"K tomuto kroku jsme přistoupili na základě avizovaných obchodních případů. Obchodní úsek nyní eviduje zvýšený zájem především o Bělorusko a Ázerbájdžán a není tajemstvím, že v případě těchto dvou zemí byly limity vyčerpány z více než 80 procent," uvedl Procházka.

Hledání nových trhů v souvislosti s evropsko-ruskými sankcemi je určitě na místě. Zaměření na další trhy by se ale nemělo odvíjet pouze od toho, zda příští rok poroste daný trh rychleji než evropský. Je třeba se dívat na dlouhodobé trendy a obecně na strategii diverzifikace exportu. Zároveň nesmíme zůstat stát pouze na jedné noze v podobě společného evropského trhu.

Zatímco ještě na přelomu století byl podíl exportu na českém HDP kolem 40 procent, dnes je to dvojnásobek. V loňském roce čeští exportéři vyvezli do zahraničí zboží za téměř 3,2 bilionu korun.
Ani český export se ale nemůže spoléhat jen na jediný evropský trh. Proto čeští exportéři sami nebo s pomocí českého státu zaměřují pozornost také na další trhy mimo EU. Jednou z perspektivních a logických destinací byla vzhledem k dobrému jménu českých výrobků na tamějším trhu také Ruská federace.

Nicméně podobně jako lidské tělo nespoléhá pouze na jednu plíci nebo jednu ledvinu, nemůže český export spoléhat pouze na jeden trh v Evropě. Z tohoto důvodu čeští exportéři buďto sami nebo s pomocí českého státu zaměřují svou pozornost také na další trhy mimo EU. Jednou z perspektivních a logických destinací byla vzhledem k dobrému jménu českých výrobků na tamějším trhu také Ruská federace.

Nikoliv samotné sankce, ale nervozita trhu aktuálně nejvíce ovlivňuje zahraniční obchod s Ruskem. Zájem o export do Ruska je přesto stále vysoký. „Banky jsou likvidní. Pokud je na ruské straně seriózní partner, nemají důvod omezovat kvalitní obchody, právě naopak,“ tvrdí Aleš Hrnčíř, vedoucí divize strukturovaného a exportního financování Sberbank. Podle něj se ani nedá očekávat nějaké zásadnější zvyšování cen úvěrů za této situace, protože likvidity je v bankovním sektoru nadbytek.

„Nechtělo se nám pracovat pro někoho jiného a chtěli jsme něco dokázat sami,“ říká šéf firmy Jiří Veis. Do nové firmy s ním v roce 1990 vstoupili i Martin Šinták, dnešní šéf obchodu, a Jan Šíp, šéf vývoje a strategie. První roky se firma zaměřovala hlavně na projekční práce, výrobu zadávala ven. První turbínu Mavel dodal v roce 1993 do Německa.

Jak velké dopady nakonec budou, záleží vedle míry ekonomické provázanosti s Ruskou federací také na krocích státu a jeho institucí. Totéž přitom platí pro Českou republiku, ze které se v loňském roce do Ruska vyvezlo zboží za 116 miliard korun, tedy v přepočtu tři procenta HDP. Stát z tohoto objemu podpořil export ve výši 12 miliard korun.

Čeští exportéři, které postihly sankce mezi EU a Ruskem, nyní hledají nová odbytiště. Zaměřit by se podle ministerstva průmyslu mohli například na země Latinské Ameriky či státy postsovětského Společenství nezávislých států.

"Pokud bude nutné podle indikací od exportérů zvýšit limity v některých zemích, jsme připraveni o tom jednat s dozorčí radou a našimi akcionáři. Případné úpravy ale nesmí být v rozporu s řízením rizik EGAP, které reguluje ve všech pojišťovnách Česká národní banka," uvedla Hikelová.

Jan POKORNÝ, moderátor

Dobré odpoledne. Na úřadu vlády se dnes znovu sešla pracovní skupina pro monitorování dopadů sankcí, které Evropská unie a Rusko zavedly kvůli konfliktu na Ukrajině. Po té dnešní schůzce by už měla být jasná představa o tom, jaký je přesně rozsah sankcí a na koho se vztahují. Diskutovat se má také o možných nových trzích pro české exportéry, a to je téma pro dnešního hosta Dvaceti minut Radiožurnálu. A tím hostem je předseda představenstva a generální ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP Jan Procházka. Dobrý den, pane řediteli.

Výstavba začala už před třemi lety. Klid na práci ale česká firma příliš neměla. „Na posunu původního termínu se nepříznivě podepsala světová letní univerziáda, která v Kazani probíhala v červenci loňského roku. Magistrát města v jejím průběhu vyžadoval klid, stavební práce a činnosti se tak mohly realizovat pouze omezeně, a to především v interiéru,“ uvedl Martin Švoma, projektový manažer PSJ.