Podpora exportu musí být předvídatelná (All for POWER)

Jak je na tom aktuálně česká podpora exportu?

V roce 2014 prošla česká podpora exportu jakousi krizí, která navazuje nejen na geopolitickou situaci kolem nás, ale i na proběhlé volby v ČR. Snad se již situace stabilizuje a podpora začne zase fungovat tak, aby přinášela očekávané cíle - tedy více exportu a na to navazující udržení či zvýšení zaměstnanosti, příjem z vybraných daní atd. Reviduje se exportní strategie státu, nově se nastavuje ekonomická diplomacie. Český export se dočká podpory srovnatelné s tou zahraniční.

Slabý rubl sužuje české firmy (Hospodářské noviny)

Rusko-ukrajinská krize, protiruské sankce a klesající rubl ztěžují podnikání menším českým firmám, které jsou závislé na exportu do Ruska. Od počátku roku ztratil rubl vůči euru již čtvrtinu hodnoty a ruští partneři tuzemských firem tak začínají mít problémy s placením svých závazků. Zároveň klesá i poptávka po zboží některých českých exportérů, které je pro Rusy kvůli oslabení jejich měny najednou dražší. Na čem se navíc všichni shodují, je fakt, že opravdové problémy začnou české firmy a banky pociťovat až od Nového roku.

Země ASEAN aneb kde je zakopaný pes? (TRADE NEWS)

Vietnam je pro zahraniční investory jedna z patnácti nejzajímavějších ekonomik, a to především díky rychlosti rozvoje trhu a zlepšující se infrastruktuře. Velký potenciál pro české firmy je v Indonésii. Hlavně v oborech strojírenství, automobilový průmysl, stavebnictví, elektronika, IT, životní prostředí, zdravotnictví, energetika a potravinářství. „EGAP pojišťoval v roce 2010 performance bond na dodávku zařízení pro vodní elektrárnu PLTA Pakkat a v předchozích letech i dodávky zařízení pro malé vodní elektrárny.

Město-ostrov postaví i Češi (Hospodářské noviny)

Výstavbu Khazar Islands platí Nehramliho firma Avesta. Nové město, které vyrůstá zhruba 25 kilometrů od hlavního města Baku, se bude rozkládat na 41 umělých ostrovech a pojme až milion obyvatel. Jeho součástí má být i 150 škol nebo 50 nemocnic a pečovatelských domů.
Velkolepost celého projektu ale podtrhují dvě jiné stavby. První je plánovaný okruh pro formuli 1 a druhou je nejvyšší budova na světě - Azerbaijan Tower - o výšce 1050 metrů. O 50 metrů by tak měla překonat i Kingdom Tower, která má stát v saúdskoarabském městě Džidda a jež má být dostavena v roce 2019.

Ukrajinci chtějí Škodu JS na dostavbu reaktorů (Hospodářské noviny)

„Nakolik vím, kontrakt bude s Českem, se Škodou,“ řekl Jaceňuk.
 Škoda JS má na Ukrajině rozjednané celkem dva obchody, z nichž měla jeden minulý týden ve čtvrtek podepsat. Generální ředitel firmy Miroslav Fiala nicméně odmítá cokoliv komentovat. Podle informací HN by se výše dodávek na dostavbu dvou jaderných bloků mohla pohybovat v nižších jednotkách miliard korun.
Oba plánované obchody by měla pojistit státní exportní pojišťovna EGAP. Ta jinak na Ukrajině kvůli probíhající krizi nepojišťuje, a tak musí dostat Škoda JS výjimku od dozorčí rady pojišťovny.

Češi míří do Běloruska (Hospodářské noviny)

Metro, továrna na papír, malá vodní elektrárna nebo modernizace rafinerie. České firmy mají v Bělorusku rozjednány projekty za miliardy korun. Jde přitom o zemi, která má podle nových plánů ministerstev průmyslu i zahraničí částečně nahradit jako odbytiště pro český export Rusko a Ukrajinu. A vše zatím naznačuje, že by se to mohlo alespoň částečně podařit.
 Asi největší rozpracovaný projekt připadá na stavební firmu Metrostav. Ta zde staví již druhý dopravně logistický areál a předminulý týden poslala navíc nabídku na výstavbu třetí linky metra v Minsku.

Exportní pojišťovna tratí miliardy (Hospodářské noviny)

„Zatímco jsme dříve vypláceli na pojistném maximálně 1,5 miliardy korun ročně, loni to vyskočilo na 2,3 miliardy, letos to bude 3,5 miliardy korun a příští rok by se tato suma mohla dostat až na čtyři miliardy korun,“ říká šéf EGAP Jan Procházka. Objem pojistného, které bude muset EGAP vyplácet, by podle něj měl začít klesat až po roce 2016.

Klíčem pro rozvoj českých firem jsou úvěry (TECH MAGAZÍN)

Výsledky studie přinesly např. zjištění, že počet zaniklých firem mezi lety 2004 a 2013 každým rokem rostl (vloni činil téměř 6000 subjektů), na druhou stranu se však neustále zvyšuje i počet nově zakládaných společností. Zhruba polovina firem přitom končí až po 16 a více letech. Podobná je situace i mezi podnikateli z řad fyzických osob – jen 6,5 % z nich zruší živnost do 5 let; naopak 56 % jich podniká 16 a více roků. Polovina živnostníků skončí ve věku mezi 50 až 70 lety.

Stránky