„Nechceme to zakřiknout, ale vypadá to dobře. Nyní čekáme na poslední část takzvaného typového schvalování produktu, které probíhá ve Švédsku,“ říká Jakub Lešikar, který firmu řídí. Samotný snímač je přitom hotový již více než tři roky, od té doby se firma snaží získat potřebné certifikáty.

Zástupci obchodní diplomacie z celého světa, kteří otevírají dveře vývozuchtivým firmám, si v Teheránu nestačí podávat kliku. „Íránská ekonomika patří díky uvolňování z mezinárodní izolace k nejzajímavějším podnikatelsko-investičním teritoriím posledních let,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, když v Teheránu v lednu otevíral pobočku agentury Czech Trade. „Pro české exportéry se otevírá osmdesátimilionový íránský trh a české produkty tam mají historicky velmi dobré jméno. Proto je důležité, aby tam byl pro vývozce k dispozici expert na zahraniční obchod,“ dodal ministr.

Ministr rovněž připomněl význam Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a České exportní banky. Podle něj v obou těchto institucích došlo k pozitivním změnám. „Pokud Česká republika má být proexportní zemí, obě dvě instituce potřebuje,“ řekl.

Právě pojišťování malých a středních podniků bylo ještě nedávno slabou stránkou vaší společnosti. Většina jejich majitelů byla přesvědčena, že jste pouze pro velké firmy. Už se to tedy podařilo zlomit?

Konkrétní výsledky a čísla naznačují, že naše dvouletá práce už nese výsledky. Podpora malých a středních podniků je pro nás naprosto zásadní a i akcionáři po nás chtějí navýšit počet pojištěných menších firem.

Exportéři na Kubu zatím vyvezli 24.000 tun pšenice nebo 1500 tun sladu. "Kuba bude hlavním odbytištěm i v letošním roce, připravuje se vývoz obilí, sušeného mléka a sladu za více než půl miliardy korun," uvedl generální ředitel EGAP Jan Procházka.

„Z teritoriálního pohledu se jednalo o vývozy do Běloruska, Ruska, do Gruzie, ale také do Albánie, Bulharska, Kazachstánu, Mexika, Mongolska, Polska, Uruguaye či Etiopie a na Kubu. A zejména v oblasti vývozu potravinářských technologií jsme podpořili celou řadu malých a středních podniků,“ doplnil generální ředitel EGAP Jan Procházka. Velmi dobrým českým vývozním artiklem jsou například zařízení pro pekárny, pivovary, minipivovary, mlékárny a výrobu sýrů. V tomto segmentu EGAP uzavřel v posledních deseti letech více než 60 pojistných smluv.

Metrostavu tam postaví rychlostní komunikaci od konce jižního obchvatu města Gdańsk (město Koszwały) do města Nowy Dwór Gdański v délce přes 20 kilometrů.

Podle firmy zažilo Polsko stejně jako Česko v minulých letech mnoho dílčích zásahů do právních norem, které často vyústily do nesmyslných výkladů zákona a nefunkčních pravidel. V případě projektů podpořených z evropských fondů však polští příjemci dotací i regulátoři po mnoha letech sporů nalezli řešení komplikací vznikajících při stavbě dotovaných projektů.

Šlo o jeden z nejdivočejších případů vymáhání pohledávky České exportní banky (ČEB) v zahraničí. Tato státní banka uplatňovala nárok na 18 milionů eur od Kuzmineckého cihlového závodu na Ukrajině, kterému předtím poskytla úvěr. Hlavním dodavatelem její stavby totiž byl tuzemský exportér - brněnská společnost Alta. Tamní soudy ale odmítaly nároky banky uznat, i když ČEB měla své požadavky podložené verdiktem rozhodčího soudu při Hospodářské komoře v Praze z roku 2012.

Enrico Minniti, ředitel divize firemního a investičního bankovnictví pro střední a východní Evropu skupiny UniCredit, uvedl: „Skupina UniCredit opětovně prokázala, že díky své rozsáhlé síti, kompletní nabídce produktů obchodního financování, kompetentním poradcům a orientaci na zákaznické služby a technologie je dokonalým partnerem pro globální i národní firmy v regionu střední a východní Evropy. Skupina UniCredit bude i nadále zdokonalovat služby pro své klienty, a to i díky investicím do digitalizace ve výši 1,2 mld. eur během následujících tří let.

Letos poprvé vyplatí státní exportní pojišťovna EGAP na pojistném více než čtyři miliardy korun, říká v rozhovoru pro HN její šéf Jan Procházka. I když za většinu mohou starší případy, i loni některé úvěry zkrachovaly. Největší je ruská paroplynová elektrárna Poljarnaja na severním Uralu. Situace v Rusku se navíc nezlepšuje, levná ropa a slabý rubl dále komplikují splácení úvěrů.

HN: Podle ministerstev financí a průmyslu máte mít za loňský rok ztrátu pět až osm miliard korun. Platí to?