Íránský trh, která se letos otevřel díky postupnému rušení sankcí, je pro české firmy velký, zajímavý a perspektivní. Už nyní je na něm ale velká konkurence. Za první půlrok tam zamířily desítky diplomatických misí různých světových států. Exportérům to ve středu na strojírenském veletrhu v Brně řekl náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa.

Je to trochu paradox. O možnostech této perské země se hovoří již více než rok, až na pár vlaštovek se zde ale větší byznys zatím českým firmám (oproti stále miliardovým smlouvám v Rusku) nedaří.

Export do Ruska výrazně klesl, jen během loňského roku to bylo o 40 procent. A projevuje se to i na množství a velikosti obchodů, které do této země pojistila státní exportní pojišťovna EGAP.

Zatímco loni šéf EGAP Jan Procházka na Mezinárodním strojírenském veletrhu oznamoval pojištěné případy za pět miliard, letos to jsou jen 2,7 miliardy. Pojištění na vývoz za dalších pět miliard má ale EGAP prý rozjednáno. Detaily jednotlivých případů nechce EGAP komentovat.

* LN Loni byla EGAP ve ztrátě přesahující pět miliard korun. Bude ten letošní rok lepší?

Kromě zástupců ministerstev obrany a zahraničí, kteří se zúčastnili zkušebních letů, dostali možnost prohlédnout si letadlo důkladně zvenčí i zevnitř rovněž představitelé pojišťovny EGAP. Ta totiž poskytla pojistku na úvěr od České exportní banky, kterým Aero financovalo vývoj a výrobu náběžné hrany křídla a také výrobu všech dveří, nákladní rampy a zadní části trupu. „Je úžasné, že se EGAP může podílet na takto neuvěřitelných projektech,“ uvedl během prohlídky generální ředitel pojišťovny Jan Procházka.

Na akci do táborského hotelu Palcát dorazili ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek a náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa. Exportérům byli k dispozici také generální ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka, generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal a předseda představentstva České exportní banky (ČEB) Karel Bureš.

Konferenci organizovala společnost Media Events Company.

Ruský trh se velice změnil od toho před sankcemi a propadem cen nerostných surovin a podle Čechů, kteří v Rusku pracovně působí, už ani v budoucnu nebude jako před rokem 2014. Aktuálně nejtěžší pro české exportéry je přizpůsobit se novým podmínkám nové ruské politice vůči dovozu. Vše se točí kolem magického slovíčka importozaměščenije, což znamená náhradu dovozu zahraničního zboží domácí produkcí.

Pane řediteli, zmíněná kontrola se týkala hlavně oblasti řízení rizik ve vaší pojišťovně. Co jste tedy museli změnit?

Bylo toho opravdu hodně, šlo o desítky vnitřních předpisů. ČNB především požadovala změny v úpravě teritoriálních limitů, stanovení hranice nepojistitelnosti obchodních případů, nastavení nových požadavků na zajištění a také úpravu pojistných sazeb. To jsou samozřejmě velice citlivé oblasti. Nakonec se nám ale podařilo ve spolupráci s ČNB nastavit podmínky tak, že mohu říci: Pojišťujeme nadále v plném spektru, do všech zemí a transparentně.

"Hospodářská komora zatím nezaznamenala žádné problémy, kterým by české firmy na tureckém trhu (nad rámec obvyklého) čelily," řekl ČTK ředitel zahraniční sekce komory Ilja Mazánek.

Turecko podle něj zaujímá třetí místo v českých exportech mimo EU. České vývozy do tohoto teritoria mají charakter produktů s vysokou přidanou hodnotou (zejména automobily, kolejová vozidla či zařízení pro zpracování dat). Na druhé straně český trh má svou atraktivitu i pro Turecko, které sem kromě tradiční produkce jako textil či potraviny vyváží, například části motorových vozidel či traktorů.

Ministr průmyslu Mládek nedávno řekl, že zatímco americký Westinghouse nebo francouzská Areva příliš příležitostí pro české firmy nepřinesou, korejské KEPCO a vy ano. Jak nyní s Čechy spolupracujete?