Pojištění exportních úvěrů zaznamenalo letos několik změn. Jednou z nich je nový systém pro stanovování spoluúčastí, tedy nepojištěné části rizika, které nese zčásti banka a zčásti vývozce. Systém zavedla státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) a místo původních fixních pěti procent z hodnoty pojištěného úvěru nyní nastavila spoluúčast v rozsahu od nuly do deseti procent podle toho, jak riziková se jeví konkrétní transakce.

"V Laosu jde o stavbu dvou nemocnic, v Papui-Nové Guinei se bude stavět jedna," uvedla Hikelová. Obchod s těmito dvěma asijskými zeměmi je dosud zanedbatelný. Vývoz do nich loni činil necelých osm milionů korun, do Kolumbie zhruba 1,5 miliardy.

EGAP vzhledem k vývoji mezinárodní situace pociťuje stále citelný propad vývozu do Ruska, vůbec nepojišťuje obchody na Ukrajinu. "Problémy jsou také v arabském světě, aktuálně je prakticky nepojistitelný vývoz do Argentiny," řekla Hikelová.

V pondělí 14. září, v první den konání MSV 2015, bylo krátce před polednem podepsáno memorandum mezi státními institucemi a podnikatelskými svazy, které prodlužuje jejich vzájemnou spolupráci na projektu na podporu komercionalizace státem podpořeného výzkumu. Podpis memoranda následoval po pracovní schůzce všech zúčastněných stran, na které byly zhodnoceny výsledky projektu za rok jeho fungování a předloženy návrhy na spolupráci na další období.

EGAP pomáhá hlavně v rizikovějších teritoriích, především při exportu mimo země EU. Když to zjednoduším: jsme základním nástrojem státu pro podporu diverzifikace exportu.

O Írán je očividně mezi českými byznysmeny a bankéři velký zájem. Pokud se chtěl včera někdo dostat na konferenci o exportu do této téměř osmdesátimilionové země, čekal ho u Černínského paláce, kde sídlí ministerstvo zahraničních věcí, poměrně nevídaný jev. Fronta, která se táhla až ven před hlavní vchod.

Podle Pavla Kluckého z ministerstva zahraničních věcí se v první polovině příštího roku chystá návštěva íránského ministra zahraničí v České republice. Podle něho je ve fázi jednání i otevření přímé letecké linky Praha-Teherán. V první polovině příštího roku by měla v Teheránu také otevřít svou kancelář agentura CzechTrade.

„Turecko je jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik ve světě. V příštích deseti letech chystá rozsáhlé investice do rozvoje infrastruktury,“ řekl týdeníku Euro Václav Soukup, ředitel zahraničního podnikání Metrostavu.

Skupina Metrostav dnes už má třetinu příjmů ze zahraničí. Nejvíce zakázek má v Německu, Skandinávii, Polsku a v Maďarsku. Plánuje se vrátit do Běloruska, kde už v minulosti postavila dva dopravně-logistické areály s podporou exportního financování. Projekty byly financovány Komerční bankou a pojištěny EGAP.

Ruskému zákazníkovi ho poskytla zdejší UniCredit Bank a pojistila ho Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Na závěr slavnostního podpisu smluv si v Praze připil také ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Uzavřený obchod podle něj dokazuje, že české a ruské firmy jsou i za „složitých podmínek daných sankcemi“ schopny nalézat cesty k dlouhodobé a vzájemně prospěšné spolupráci.

V samotném závěru letošního ročníku Exportní ceny DHL UniCredit se exportéři a příznivci exportu sešli v prostorách Mezinárodní obchodní komory (ICC ČR), aby si vyslechli průřez světovými ekonomickými a exportními trendy pohledem těch nejpovolanějších – předního českého ekonoma profesora Michala Mejstříka a předsedy představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jana Procházky.

Řada z nich působí na Kubě už několik let, například společnost Simplex CZ, která na Kubu vozí potravinářské produkty jako chmel či sušené mléko už od roku 2001. Další podnikatelé se na Kubu vypravili hlavně zmapovat si situaci a možnosti obchodní spolupráce.
„Prostor pro české podnikatele na Kubě je a je také na co navazovat. Ale působí tam i velká konkurence,“ mírní nadšení Dlouhý s tím, že na Kubě vyjednávala už také slovenská výprava v čele s premiérem Robertem Ficem nebo francouzský prezident François Hollande, který přivezl na Kubu přes 200 zástupců firem.