O tom informuje i průzkum, který pro tuto pojišťovnu připravila Asociace malých a středních podniků a živnostníků v ČR, a jehož výsledky najdete na předchozí straně Prosperity. V této souvislosti jsem Ing. Janu Procházkovi, generálnímu řediteli EGAP, položila tři otázky:

Proč malé a střední firmy, které exportují, stále doufají v to, že bude jejich zahraniční partner solidní? Zkušenosti ukazují, že sebedůvěryhodnější společnost se může z ničeho nic přece jen zachovat zcela jinak, než káží dobré mravy...

V jaké situaci se dnes nachází čeští exportéři?

Nutnost hledat alternativní exportní trhy je jeden ze silných faktorů, které v poslední době ovlivňují český export. Napomáhá tomu dobrá kondice české ekonomiky i situace v dříve oblíbeném Rusku a v dalších postsovětských zemích. Dění ve východní Evropě nutí exportéry vracet se na tradiční trhy, nebo se naopak v rámci diverzifikace poohlížet po trzích nových.

O kterých zemích světa může dnes český exportér uvažov vat, pokud chce expandovat na nové trhy?

Mnohokrát jsem slyšel názor, že banky mají dost peněz, ale nemohou najít dobré projekty, do nichž by je vložily. Myslíte si to také?

V ekonomice je nyní opravdu dost peněz. Platí to jak pro Českou republiku, tak pro eurozónu. Peníze do ekonomiky eurozóny dává Evropská centrální banka. Češi zase hodně spoří, takže české banky jsou na tom z hlediska likvidity velmi dobře. Lépe než banky řady zemí Evropské unie. Přístup k úvěrům je velice dobrý, úrokové sazby jsou na historických minimech. Otázkou pak skutečně je, jestli je komu a na co půjčovat.

Aby produkty byly snadno srozumitelné, zvolil EGAP metodu, kdy jejich fungování vysvětluje na příběhu úspěšného českého podnikatele, který se snaží proniknout se svými výrobky na zahraniční trhy (viz box).

„Pan Kladívko, jehož story u produktů vyprávíme, je i hlavní postavou na seminářích, kde vysvětlujeme podnikatelům, jaké spektrum možností mají a v čem jim můžeme pomoci eliminovat rizika spojená s vývozem mimo země EU,“ uvedl generální ředitel EGAP Jan Procházka.

Výzkum mezi malými a středními podniky provádí asociace pro EGAP po dvou letech.

 „Jde o případ, který splňuje základní kritérium pojištění – partnerem je silný ruský subjekt s mezinárodním ratingem, významným postavením na světovém trhu a s podstatnými příjmy v zahraniční měně,“ řekla HN mluvčí EGAP Hana Hikelová.
 EGAP si pro tento velký případ pojištění vývozu do Ruska vybral relativně bezpečný obchod. V Čerepovci se na podniku na výrobu 1500 tun močoviny za den už několik měsíců pracuje a zákazník, jeden z největších ruských výrobců hnojiv PhosAgro, Chemoprojectu průběžně platí.

Přestože je Česko stále vnímáno hlavně jako strojírensky zaměřená země, začínají se místní firmy na globálním trhu prosazovat i v dalších odvětvích, která nejsou pro zemi typická. Jednou z nejrychleji rostoucích exportních komodit je nyní zdravotnická technika a zařízení pro nemocnice. České firmy patří v oboru mezi světovou špičku a staví nemocnice a kliniky od afrického Gabonu přes Papuu-Novou Guineu až po Trinidad a Tobago.

Podle generálního ředitele EGAP Jana Procházky pojišťovna reaguje na aktuální vývoj mezinárodně politické situace, kdy se očekává v horizontu půl roku zrušení sankcí vůči Íránu. "Chceme tím pomoci zajistit konkurenceschopnost českých vývozců a umožnit přípravu nových obchodních případů tak, abychom po zrušení sankcí byli schopni rychle reagovat a začít pojišťovat nový export," uvedl Procházka.

Jen 21 % z nich ale pojišťuje své pohledávky (faktury). Podle předsedy představenstva Karla Havlíčka „je patrné, že firmy v období růstu mají trvale tendence podceňovat rizika. Jestliže hlavní problém nevidí podniky v ceně pojistky, potom je elementární nezabezpečení pohledávek hrozbou, a to zejména v době, kdy může dojít k poklesům trhů.“

Jak vyplývá z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP), banky tuto úlohu mnohdy nezvládají. Kupříkladu pouhých šest procent firem je od banky informováno, že EGAP dokáže pojistit i export do rizikovějších oblastí. „Snižování rizik svých klientů by přitom mělo být prvořadým úkolem bank,“ říká šéf AMSP Karel Havlíček.

HN: Poslanci ve středu schválili novelu zákona o exportním financování. Jak se vás to dotýká?