Odpověď na otázku "Co je to úvěrové pojištění, jak vlastně funguje a proti kterým rizikům je určeno?" není v mysli českých vývozců ještě pevně zakotvena. A právě riziko nezaplacení za dodané zboží, ať již od zahraničního nebo tuzemského odběratele, představuje pro každého podnikatele velké nebezpečí, ba pro mnohé noční můru. Toto riziko se výrazně zvyšuje u všech těch vývozců, kteří dodávají své zboží s různým odkladem splatnosti. Existuje jen málo českých výrobců, kteří nemají pohledávky po lhůtě splatnosti.

Podle statistik zahraničního obchodu za rok 2002 se na straně vývozu z ČR jedná o 0,5% z celkového vývozu a na straně dovozu o 2%. Obchodní bilance Česka s Japonskem je tudíž značně pasivní a deficit vzájemného obchodu stále narůstá. Tento deficit činil v roce 2002 již 702,5 milionu dolarů, což představuje téměř 30% z celkového deficitu zahraničního obchodu ČR.

Irák byl po dlouhá léta v mezinárodní izolaci v důsledku embarga, které vůči němu uplatňovaly na základě rezolucí OSN téměř všechny země světa, což se projevilo v postupné degradaci hospodářského života, včetně bankovního systému. Proto jedním z důležitých úkolů dočasné irácké vlády ve spolupráci s Provizorní koaliční správou (CPA) bylo zřídit rozvojovou banku, která by napomáhala obnově země. Již v polovině července 2003 byla zřízena Irácká obchodní banka (Trade Bank of Iraq - TBI), jejímž hlavním posláním je financování dovozů do Iráku určených k nezbytné obnově země.

Tomu odpovídá i zařazení do rizikové kategorie "0" podle klasifikace OECD, ve které najdeme výhradně země s vysokými příjmy na obyvatele. Aktuálně je to minimálně 9 656 USD. I při takovém pozitivním hodnocení je však francouzská ekonomika ovlivňována výkyvy ekonomického cyklu přinášejícími periodicky problémy do podnikatelské sféry. Z tohoto pohledu pokrytí rizika insolvence nebo platební nevůle obchodního partnera úvěrovým pojištěním představuje pro každého dodavatele do Francie nespornou jistotu.

Naprostá většina podnikatelských subjektů zveřejňuje finanční výkazy v souladu se zákonem a dokonce i malé firmy, které nemají zveřejňovací povinnost, poskytují alespoň vybrané údaje o svém hospodaření, takže prakticky nejsou vážnější problémy s vyhodnocováním bonity polských společností pro účely pojišťování vývozních pohledávek. To však neznamená, že je všechno úplně bez problémů. I tady jsou pochopitelně odvětví se zvýšeným rizikem. Z pohledu komerčního pojištění krátkodobých pohledávek mezi ně patří především výroba textilu a obuvi, zemědělská výroba a výroba nábytku.

Za letošní první pololetí EGAP již pojistil cca 62 mld. Kč nových úvěrů a pro celý rok 2005 se očekává výrazné překročení hranice 120 mld. Kč. Znamená to pokračování v dosavadním trendu rychlého růstu. Podíl pojištěných úvěrů a záruk na celkovém exportu se zvýšila ze 6 na 7%, celková hodnota vývozních kontraktů podpořených úvěrovým pojištěním EGAP přesáhla již hranici 10%. Jsou to hodnoty plně srovnatelné s výkony podobných institucí v ostatních zemích OECD a dosvědčují, že pojištění se u českých vývozců již zažilo.

Státní podpora v oblasti pojištění rizik nezaplacení krátkodobých pohledávek není pro oblast Evropské Unie dovolena. Pro projekty, kde splatnost dodavatelského úvěru přesahuje dva roky, je již možné nabídku pojištění EGAP rozšířit i o produkty se státní podporou tzn. produkty, jejichž krytí je zajištěno pojistnými fondy a rezervami garantovanými státem.

Mezi nejžádanější pojistné produkty patří dlouhodobě pojištění rizik nezaplacení závazků z poskytnutého odběratelského úvěru a pojištění krátkodobého dodavatelského úvěru. V číselném vyjádření u pojištění odběratelských úvěrů proti riziku nezaplacení se jedná o 2,6 mld. Kč u pojištění krátkodobých dodavatelských úvěrů se jedná o 345 mil. Kč v roce 2004. Pro srovnání v roce 2003 se jednalo o 1,2 mld. Kč u pojištění odběratelských úvěrů a 78 mil. Kč u pojištění krátkodobých dodavatelských úvěrů.

Komerční pojištění

Podle hodnocení EU z konce roku 2004 je Bulharsko zemí s fungující tržní ekonomikou a se stabilizovaným makroekonomickým vývojem. Ekonomika si udržuje poměrně rychlé tempo růstu již od roku 1998, výrazně poklesla inflace, díky dobré finanční disciplině je i nízký deficit veřejných financí a zvládnutelná je výše zahraničního zadlužení. Určitým problémem je rostoucí deficit běžného účtu platební bilance, který je ale z větší části pokrýván přílivem zahraničních investic přilákaných přitažlivým podnikatelským klimatem.