Jak globalizace mění mapu rizikových oblastí světového obchodu?
Kde má nyní exportní a úvěrová pojišťovna svoje rizikové oblasti?

Mapa rizikových oblastí pro vývoz se mění opravdu rychle. K velkým dramatickým škodám, kdy se celé země stávaly platebně neschopné, dochází výjimečně. Země, kam vyvážíme a které byly ještě před deseti lety považovány za vysoce rizikové, se ekonomicky rychle stabilizují, což platí zejména pro oblasti bývalého SSSR.

Podstata novinky spočívá v uzavření rámcové dohody mezi EGAP a financující bankou, která jednak sjednocuje proces analýzy a vyhodnocení rizikovosti firem žádajících o úvěr nebo záruku a jednak obsahuje šablony pojistných smluv. Odpadá tak často zdlouhavé individuální dojednávání jednotlivých obchodních případů mezi pojišťovnou, bankou a vývozcem a příprava pojistné smlouvy spočívá z velké části v pouhém vyplnění konkrétních údajů o dané firmě a obchodním případu, pojistné sazby a výpočtu pojistného.

Pojištěním exportních pohledávek a záruk otevírá EGAP už od roku 1992 dveře vývozním kontraktům, které by se jinak jenom těžko daly realizovat. Když vezmeme pouze letošní rok, tak EGAP pojistí se státní podporou vývozní úvěry a záruky v celkovém objemu "sice jenom" zhruba 24 mld. Kč, ale vlivem značného multiplikačního efektu tohoto druhu pojištění podpoří exportní kontrakty českých vývozců za více než 120 mld. Kč.

Jaký vliv na české pojišťovnictví - v oblasti regulace, dohledu, vývoje trhu apod. - mělo podle vašeho názoru přistoupení ČR k EU?

Srbsko je jistě zajímavý a perspektivní trh, poptávka mezi českými firmami po pojištění exportu do této země není však nijak vysoká. Dlouhodobě komplikované a nestabilní politické a ekonomické prostředí je důvodem, proč tato balkánská země patří podle jednotného hodnocení OECD mezi ty s nejvyšší mírou teritoriálního rizika.

Takovému hodnocení odpovídají i pojistné sazby pro úvěry se splatností nad dva roky, které musejí úvěrové pojišťovny v členských zemích OECD dodržovat.

Z pohledu EGAP tak Ukrajina představuje relativně nevyužitý potenciál, přestože je na základě jednotného hodnocení OECD zařazena až do páté kategorie ze sedmi podle míry teritoriálního rizika, a to v důsledku dlouhodobě komplikované a nestabilní politické a ekonomické situace.

Převzetím balíku akcií reprezentujícího 66% majetkový podíl ve společnosti Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s. (KÚP) byl dnes formálně ukončen proces vstupu konsorcia belgické úvěrové pojišťovny Ducroire - Delcredere SA. N.V. a italské úvěrové pojišťovny SACE BT SpA do KÚP jako spolumajitele a strategického partnera Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. (EGAP), která za prodané akcie získá celkem 738,3 miliónu korun.

Kromě pojištění vývozních pohledávek může být Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) pro malé a střední podniky užitečná i při získávání prostředků na profinancování výroby pro export. Pojistka EGAP totiž spolehlivě otevírá dveře k bankovním úvěrům.

Firem, pro které se stal export základem existence a odrazovým můstkem vlastního rozvoje, přibývá. Mnohé z nich vyrostly i za pomoci finančních a pojistných produktů bank a pojišťoven. Nejednou kroky jejich šéfů mířily například na jednání do EGAP. Sbírali informace, zkušenosti, rozhodovali se. Dnes nezastírají, že právě s pomocí EGAP dospěly jejich firmy k obratům a ziskům, za které se nikdy nebudou muset stydět. Výraz radosti z podnikání sdílí společně s takovými společnostmi i generální ředitel EGAP Ing. Pavol Parízek, jemuž jsme položili několik otázek:

Letos v květnu však vláda rozhodla o částečné privatizaci důležité součásti EGAP. Dvě třetiny v její dceřiné Komerční úvěrové pojišťovně, která nabízí pojištění krátkodobých úvěrů při jednodušších obchodech, prodal stát za téměř tři čtvrtě miliardy korun belgicko-italskému konsorciu pojišťoven Ducroire-Delcredere a Sace. Je to jen první krok, po němž bude následovat privatizace celého EGAP? "V žádném případě," říká ředitel EGAP Pavol Parízek, podle něhož je státní pomoc při financování exportu nezastupitelná a používají ji i jiné evropské státy.