Pojištění exportních odběratelských úvěrů představuje hlavní část naší činnosti. V 1. pololetí jsme pojistili exportní odběratelské úvěry v celkovém objemu 25 mld. Kč, což představovalo 59 % podíl na celkovém pojištěném objemu. Mezi největší obchodní případy patřily například rekonstrukce železniční trati v Ázerbájdžánu a výstavba paroplynové elektrárny v Rusku.

Prvním dokumentem je Doporučení OECD ohledně „společných přístupů“ ke státem podporovaným exportním úvěrům, které rozšiřuje a posiluje ustanovení o řešení environmentálních a sociálních aspektů státem podpořeného vývozu zboží a služeb a které nahradilo předchozí Doporučení z roku 2007. Nové Doporučení stanoví jasnější a přehlednější postup při zařazování projektů do jednotlivých kategorií z hlediska jejich vlivu na životní a sociální prostředí v zemích realizace projektů. Hlavní změnou je posílení pozornosti věnované sociálním dopadům projektů o aspekty ovlivňující lidská práva.

Pojistná angažovanost EGAP se dnes blíží dvěma stům miliardám korun. Není už státní podpora příliš vysoká? Není nad možnostmi státu?

Příliš vysoká zatím určitě není. Česká ekonomika je sice v evropském srovnání relativně malá, ale je to také silně exportně založená ekonomika. Udělali jsme si srovnání a z něho vychází, že celkovým rozsahem této podpory v poměru k velikosti ekonomiky jsme v rámci EU až někde ve druhé polovině celkového pořadí. Překvapilo nás, že třeba v Rakousku je podpora téměř šestkrát vyšší.

Vzhledem k neustále se prohlubujícím problémům řeckého hospodářství doprovázeným nedostatečnou nabídkou krytí vývozu do Řecka soukromým pojištěním rozhodla Evropská komise s účinností od 20. dubna 2012 o vyřazení Řecka ze seznamu zemí s obchodovatelnými riziky. Pro vývozce z České republiky to znamená, že EGAP může pojišťovat celé spektrum splatností, včetně pro něj dříve zapovězeného krátkodobého pojištění vývozních úvěrů.

Ve většině případů se jedná o vývozy do zemí, kde politické, ekonomické a právní prostředí přináší větší míru nejistoty, a tím i vyšší rizika nezaplacení. Rizika jsou to politická a komerční. Politická mají z pohledu účastníků obchodu povahu vyšší moci. Patří mezi ně například administrativní či legislativní opatření země dlužníka, která mu zabrání ve splácení, nebo také politické události v zemi dlužníka v podobě revolucí, válek, generálních stávek apod. Komerční rizika jsou spojena přímo s dlužníkem a mají podobu platební neschopnosti nebo odepření zaplacení pohledávky.

Velká země představuje velký trh.

Česká průmyslová produkce se v Indii pořád těší velmi dobré pověsti. Tamní ekonomika poměrně rychle a stabilně roste, velká poptávka je zejména po dodávkách energetických zařízení, po modernizaci strojírenských podniků a po infrastrukturálních dodávkách. Tedy po tom, co docela dobře umíme a s čím jsme se prosadili v posledních letech například v Rusku a Turecku. Hlavním obchodním partnerem pro Indii je Evropská unie a zcela logicky také Indie patří dlouhodobě mezi prioritní země naší vládní exportní strategie.

Jak hodnotíte nedávno vládou schválenou exportní strategii 2020? Co nového EGAP přinese?
V čem na Vás klade nové nároky?

Čeští exportéři a jejich subdodavatelé jsou přitom už dnes podepsáni pod celou řadou opravdu velkých energetických projektů. Pomohla to nastartovat účast na výstavbě čtyř bloků elektrárny Afšin Elbistan B o celkovém instalovaném výkonu 1355 MW, která využívá dodávky hnědého uhlí z nedalekých dolů ve východní Anatolii. Na subdodávkách pro německou společnost Babcock Krafwerkstechnik se podílely významné české firmy z energetického sektoru, jako Alstom Brno, ZVVZ Milevsko, ČKD DIZ Praha, ŠKODA Praha a PBS Třebíč.

Jako již tradičně převažoval vývoz strojního, technologického a energetického zařízení a dopravních prostředků financovaný exportními odběratelskými úvěry. Pojištění tohoto typu středně a dlouhodobých úvěrů, kterými banky financují český vývoz, v posledních letech dominuje a my v tomto směru neočekáváme žádnou zásadní změnu. Pravděpodobně i letos se tedy budou exportní odběratelské úvěry podílet na celkovém pojištěném objemu přibližně z dvou třetin.

Zpřetrhané vazby obnoveny a vznikají nové

Rusko patří jednoznačně mezi naše klíčová teritoria. Dá se říci, že v posledních letech dokonce prožívají obchodní vztahy s Ruskem určitou renesanci. Po hlubokém propadu českého vývozu v devadesátých letech se situace začala postupně zlepšovat a dnes se řada našich firem na ruském trhu velmi dobře uplatňuje.
O tom svědčí i již uvedená čísla charakterizující obrovský nárůst českého vývozu. Vedle četnosti kontraktů se také v řadě případů rapidně zvýšil jejich objem.