BĚLORUSKO SPLÁCÍ VČAS

Velmi dobrým českým vývozním artiklem jsou technologie pro zemědělství a potravinářství. Tato odvětví tvoří v každé rozumné zemi základ hospodářství a suverenity. V době sankcí si tento fakt Rusko velice bolestivě uvědomilo, a začalo proto razit politiku soběstačnosti.

Vše se točí kolem magického slovíčka „importozaměščenie“, což znamená náhradu dovozu zahraničního zboží domácí produkcí.

K tomu výrazně přispívají výrobní technologie z Česka. Jejich tuzemští výrobci letos zaznamenali zvýšený zájem ruských investorů.

"V roce 2013 jsme uzavřeli kontrakt na dodávku celkem 125 trolejbusů pro Rigu. Podle ní Škodovka dodá nízkopodlažní kloubové trolejbusy typu 27Tr. Součástí je možnost uplatnění opce na dalších 38 vozů," uvedl. Škodovácká vozidla jsou vybavena pomocným dieselovým generátorem pro jízdu mimo trakční vedení, mají klimatizaci, informační systém i zařízení pro zjišťování počtu cestujících.

Podle pojišťovny EGAP bude nový závod ležet v průmyslové oblasti Vičuga v Ivanovské oblasti, zhruba 360 kilometrů severovýchodně od Moskvy.

Česká společnost pro svého ruského partnera dodá hlavně průmyslové objekty – technologické haly, zařízení na přípravu technické vody, čistírny odpadních vod a další. Továrna má mít kapacitu až 205 tisíc tun tzv. polyesterového střižového vlákna, z něhož se tkají textilie. Závod bude produkovat také granule používané pro výrobu PET lahví.

„Aero bylo v tu dobu v přelomovém období. Poté, co v roce 2004 ze společnosti odešel po neúspěšném několikaletém působení americký Boeing, a po přechodném období, kdy vlastnictví přešlo na český stát, firmu v roce 2006 získal nový strategický partner: Česko-slovenská finanční skupina Penta. Pro komerční banky bylo tehdy Aero příliš rizikové sousto, proto byla velmi důležitá úloha EGAP, který se společně s ČEB ujal pojištění, respektive financování pracovního kapitálu,“ upřesňuje Petr Martásek z obchodního úseku EGAP.

Klesající rubl a sankce vůči Rusku už čtvrtým rokem omezují význam ruského trhu pro české exportéry. Jenže i přes toto zpomalení činí český vývoz do Ruska stále 75 miliard korun ročně, a v lednu dokonce vzrostl o 30 procent. Exportéři i banky věří, že to nejhorší už má český vývoz do Ruska za sebou a že teď naopak tento trh znovu začíná pro české firmy představovat velkou příležitost. Vydavatelství Economia proto uspořádalo na konci března Kulatý stůl o obchodu s Ruskem, kde debatovali představitelé exportérů, bank, úvěrové pojišťovny i ministerstva zahraničí.

Generální opravu železniční tratě v celkové délce přesahující 900 kilometrů realizují od roku 2011 firmy ve skupině Moravia Steel – Třinecké železárny. Oprava probíhá ve dvou etapách, z nichž první v délce přesahující 300 kilometrů byla dokončena v roce 2014.

EGAP přitom vydobyla staré dluhy ze zemí, jako je Kuba, Slovensko, Írán, či Ukrajina. „Proti roku 2015 se jedná o nárůst o 570 milionů korun. Podařilo se přitom vymoci pohledávky v jedenácti různých zemích,“ říká šéf EGAP Jan Procházka.

Ve dvou zemích, kde došlo ke splacení starých dluhů, se díky tomu otevřely příležitosti pro nový byznys českých firem. Jednou z nich je Kuba, druhou Írán.

Staré dluhy a nové příležitosti

Postupné zlepšování Tématem kulatého stolu byl obchod s Ruskem a kromě Tlapy k diskusi zasedli také specialista exportního financování Sberbank Petr Fiala, místopředseda představenstva úvěrové pojišťovny EGAP Marek Dlouhý a Martin Ďurina, vedoucí financování ve strojírenské společnosti Škoda Doosan. „Když se podíváme na začátek letošního roku, možná vidíme první signály zlepšení. V lednu český vývoz do Ruska vzrostl o 30 procent a doufáme, že se postupně dostáváme na růstovou trajektorii,“ věří Tlapa.

Pojišťovny jsou v posledních deseti letech vystaveny zvýšeným výkyvům vývoje rizikovosti na mezinárodních trzích. Tato situace si v Evropské unii vyžádala rozsáhlé změny v jejich regulaci, které vstoupily v roce 2016 v platnost a získaly souhrnné označení Solvency II. V rámci příprav musela většina pojišťoven přehodnotit strategii řízení rizik a začít být více aktivní. EGAP nebyl výjimkou a pod dohledem regulátora – České národní banky, podnikl v roce 2016 řadu kroků, aby své řízení rizik upravil.